Aritmetika lunárního kalendáře: Zítra je 1. úplněk lunárního roku a tak je svátek lampiónů

V zemích východní a jihovýchodní Asie dodnes koexistují 2 kalendáře - vedle našeho solárního i tradiční lunární (luno-solární) kalendář, definovaný hlavně pohybem Měsíce, byť v sobě obsahuje i referenci k pohybu Země kolem Slunce.

V zemích východní a jihovýchodní Asie dodnes koexistují dva kalendáře - vedle našeho solárního, gregoriánského též tradiční lunární kalendář definovaný hlavně pohyby Měsíce, byť v sobě obsahuje i prvek reference k pohybu Země kolem Slunce (totiž ukotvení k zimnímu slunovratu, hovoří se proto také o lunárně-solárním kalendáři). Začátek nového lunárního roku připadá na druhý lunární nov po zimním slunovratu, takže se pohybuje někde mezi koncem ledna a koncem února. Letos připadl na 12.2., vloni byl 25.1., a napřesrok bude 1.2. Jde o nejdůležitější svátek roku v Číně a dalších zemích oblasti, a také pro jejich národní komunity po celém světě. Poněkud optimisticky se též nazývá jarní festival.

Pro Číňany a Vietnamce přináší celý týden volna, Jihokorejcům a Mongolcům tři dny, Severokorejcům jen jeden volný den. V Číně to je lunární rok s pořadovým číslem už 4719 (mezi historiky ale není úplná shoda, existují celkem tři různá přiřazení). Od pohybu Měsíce se tam odvozují i jiné důležité svátky - Den dračích člunů (5. den pátého lunárního měsíce), podzimní festival připadající na úplněk 15. dne osmého lunárního měsíce, nebo poněkud více ve skrytu se odehrávající Den milenců, takže na něj volno nepřipadá (neboli čínský Valentýn, 7. den sedmého lunárního měsíce). Vedle jarního festivalu si Číňané užívají ještě dvou dlouhých svátků, tak zvaných zlatých týdnů, definovaných už podle gregoriánského kalendáře, kolem 1. máje a 1. října (vyhlášení ČLR). Také v Japonsku se lunární kalendář historicky používal, ale jen do vypuknutí Meiji modernizace koncem 19. století. Nicméně i tam se dodnes zachovalo přiřazování zvířat jednotlivým rokům podle dvanáctičlenného čínského zvěrokruhu, a zasílání novoročenek s vyobrazením daného zvířátka, byť dnes už k 1.1. každého roku. V Japonsku jde o důležitý společenský rituál, takže japonská pošta musí na přelomu roku doručit kolem dvou milard kartiček - letos to bylo s buvolem, vloni s myší. Tato obdoba našich peefek také ovšem existuje v Číně.

Lunární Silvestr tedy letos připadl na 11.2., poslední den panování myši. To už je volno a začíná týden kulinárních a nápojových požitků. Alkoholické nápoje jsou od nepaměti součástí čínské kultury. Historie vína, a dalších alkoholových nápojů, je v Číně dlouhá 9000 let. A ty se obráží jak v její 5000-leté kulturní historii, tak nakonec i v současnosti spojené s bezprecedentními růsty životní úrovně. Číňané oprávněně tvrdí, že vynalezli nejen střelný prach, papír, akupunkturu, manželství, daně, porcelán, knihtisk, hedvábí, kompas, zápalky, ale i víno - mají pro to podporu v archeologických nálezech.

U lunárního kalendáře existuje problém svým způsobem podobný našim přestupným rokům, byť jde o přestupné lunární roky s přestupným lunárním měsícem. V případě našeho solárního kalendáře problém souvisí s tím, že doba oběhu Země kolem Slunce není celý počet dní, nýbrž 365,2425 dnů. Ježto číslo za desetinou čárkou je blízké jedné čtvrtině, stačí v prvním přiblížení prodloužit každý čtvrtý rok z 365 na 366 dní, pro snadné zapamatování se za přestupné roky volí ty, co jsou dělitelné čtyřmi (nebo se konají letní olympijské hry - letos patrně vznikne první výjimka). To už dává slušný aritmetický průměr za čtyřletku: [3*365 + 366]/4 = 365,25 dnů (jinými slovy 365 + 1/4), akorát je třeba ještě provést velmi mírné zkrácení. To se zavedlo tak, že roky končící dvěma nulami (tedy dělitené stovkou) přestupné nejsou, ač by jinak být měly. A korekce tak říkajíc třetího řádu spočívá v tom, že roky dělitelné 400 (jako 1600 nebo 2000) se zase berou jako přestupné. Získá se tak skutečně už uspokojivý dlouhodobý průměr: 365 + 1/4 -1/100 + 1/400 = 365,2425.

I pro lunární kalendář představuje určitý problém, že doba oběhu Měsice kolem Země nečiní celý počet dní, nýbrž 29,53059 dne, což je astronomická délka lunárního měsíce. Dvanáct lunárních měsíců by dohromady dalo 12*29,53059 = 354,37 dnů, zatímco třináct měsíců by dalo 13*29,53059 = 383,9 dnů. Protože každý lunární rok začíná lunárním novem, je lunární rok v zásadě dlouhý buď dvanáct nebo třináct lunárních měsíců, které ale v kalendáři z praktických důvodů mají buď 29 nebo 30 celých dnů. Např. vloni lunární rok trval od 25.1.2020 do 11.2.2021, což bylo 384 dnů, takže šlo o rok s přestupným měsícem. Letos to je od 12.2.2021 do 31.1.2022, což činí jenom 354 dní, a v letošním kalendáři je šest lunárních měsícu o 29 dnech, a šest s 30 dny:  6*[29 + 30] = 354. V zásadě lunární rok s přestupným měsícem může mít 383, 384 nebo 385 dnů, běžný rok pak 353, 354 nebo 355 dní. Další přestupný lunární rok s přestupným měsícem bude např. v letech 2023, 2025 a 2028. Náš solární rok je dlouhý 365,2425/29,53059 = 12.3685 lunárních měsíců, což je přibližně 12 + 7/19. Takže během devatenácti po sobě jdoucích let by bylo třeba 7 přestupných lunárních měsíců. Traduje se, že přechod ku gregoriánskému kalendáři v Japonsku urychlil stav státní pokladny, jmenovitě koncem roku 1873, kdy byla změna vyhlášena. Šlo o přestupný rok s přestupným 13. měsícem, leč rozpočet byl už vyčerpán a na třináctý plat pro zaměstnance císařství by se už nedostávalo - frapantní situaci překlenul přechod k solárnímu kalendáři, kdy ten poslední lunární rok skončil už dvanáctým lunárním měsícem.

Záhy po lunárním Novém roce přichází další významný den - Svátek lampiónů. Ten připadá na patnáctý den prvého měsíce lunárního roku, tedy na první novoroční úplněk - letos na 26. února. Tradičně se o tomto svátku v noci rozsvěcují lampióny, a tento den už představuje definitivní konec novoročních oslav. 

Lunární kalendář též figuruje v předpovídání budoucnosti, na Dalném východě dosti rozšířeném. Vedle astrologie zde mimochodem jistou roli hraje i numerologie, počínaje 8 jako šťastným číslem (viz třeba zahájení letní olympiády v Pekingu ve super-šťastný den 8.8.2008 v 8 hodin večer), nebo naopak se 4 jako nešťastným číslem (japonská vláda právě vyhlásila, že pokud by někdo na očkování proti covidu snad zemřel, vyplatila by pozůstalým 44 miliónu jenů plus pohřebné).    

Foto u perexu: Typické čínské červené lampióny. V Japonsku se podobnými lampióny označují restaurace. Pro japonský Nový rok jsou ale příznačné destičky s vyobrazením příslušného zvířete čínského zvěrokruhu - letos tedy buvola - většinou i spolu s připsanými přáními:

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0