V Krumbenowe

Pozoruhodný pokus zpřítomnění dávnověku. Naši předchůdci v mezidobí od pravěku až ke středověku leccos uměli. Názorné oživování toho, co bývá zapomenuto.

Jméno místa

Nejstarší osídlení budoucího známého města je situováno ve smyčce meandru řeky Vltavy. Název Krumbenowe je odvozený z dávného německého pojmenování sídlištního prostředí krumben ouwe, na křivé, zakřivené louce.  Z výsledků archeologických sond v lokalitě vyplynulo, že tu bylo jedno z nejstarších osídlení jižních Čech; v 8. století zde existovala slovanská osada. V tišině, kam nedoléhá současný mumraj z ulic města celoročně přecpaného turisty – v Českém Krumlově, v Pivovarské zahradě Eggenberg, se 9. a 10. září 2017 konal 4. ročník akce Krumbenowe, kupecká osada. Připravili ji – Regionální muzeum v Č. Krumlově a Ústav archeologické památkové péče středních Čech.

Pro zvídavé poznávání hravé

Děti i dospělí v uvedeném terénu sledovali nejen, jak se co dělá, ale mohli si částečně vyzkoušet některé prastaré výrobní postupy při zpracovávání různých materiálů, příkladně kamene, dřeva, ale také hlíny. Vyzkoušeli si tradiční textilní techniky. Nechyběl tu kamenný mlýnek, ve kterém se drtí zrno,  to se na jiném místě třelo mezi dvěma kameny a z mouky se pak připravilo těsto a na horkých kamenech v okraji ohniště se pekly placky. Zkušení lektoři jednotlivých oborů i řemesel byli oblečeni v dobových oděvech, např. z vyčiněných kůží zvířat, též z tkaných lněných i vlněných oděvů, včetně ozdob.

Navštívil jsem všechny ročníky Krumbenowe a velmi oceňuji práci organizátorů, že veřejnosti nabízejí poutavý program. Ten je velmi názorný a láká k součinnosti. Z letošního plánu jsem byl zvědavý na předem ohlášenou oděvní přehlídku z dávnověku. Samostatně chci k tomu publikovat fotoblog. Kulturní tržiště Krumbenowe jsem fotograficky dokumentoval a výběr z něj představuji.

Pivovarská zahrada Eggenberg z nadhledu. Místo konání Krumbenowe. Vpravo pivovar Eggenberg. Nalevo komplex českokrumlovských klášterů minoritů a klarisek.

Štípání pazourku s ukázkou čepelové techniky předvádí profesionál pan Zítka a vedle se činí jeho tříletá dcerka.

Funkční soustruh na dřevo s nožním pohonem.

Chlapec sedí na truhlářské stolici, zvané též kozlík; pracovním nástrojem je poříz.

Ruční mletí zrna kamenným mlýnkem je namáhavé.

Děvčata zaujatá tvorbou ozdobných pásků tkaných na destičce.

Vrtání otvoru do kamene pomocí nástroje svidříku.

Seškrabávání srsti z vyschlé kůže daňka.

Z rohu zahrady se šíří magické zvuky chřestítek, dunění bubnů, píšťaly i lidský hlas.

140 účinkujících z různých částí ČR, Slovenska i Polska realizovalo zdařilý program.

 Fotografie: Zdeněk Hosman