Móda transgender žáci

Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality.  Módní ideologie transgender žáci.

Identitární politika levých liberálů

Levicově liberální vrchnost, jež v současné éře civilizačního úpadku Západu vládne politicky, mediálně i pseudo-intelektuálně (pseudes = lživý, falešný) se aktivisticky proměňuje. Od důrazu na sociální témata se postupně přesouvá k identitární politice. Identitářství představuje aktivity zaměřující se na potřebnost vybraných skupin lidí s cílem zlepšit jejich postavení a posílit jejich společenský vliv. Pokrokáře, „life-stylovou levici,“ levici životního stylu, zajímají otázky způsobů života a morální kádrování jejich oponentů. Pohlaví (nebo gender), rasa, sexuální orientace jsou jimi považované za zásadní, dokonce jediné určující znaky menšin pro jejich zvýznamňování.  Dnešní mladí pokrokáři sami sebe považují za woke (obvyklý překlad – probuzení); trefnější označení by v ČR mohlo být „uvědomělí,“ neboť svými výstupy připomínají naše předchůdce z dřívějšího režimu, oni kdysi pyšně vyhlašovali, že jsou třídně, politicky a ideově uvědomělí. Identitáři prosazují intersekcionalitu, jež vznikla na fakultách sociálních věd a humanitních oborů jako teoretická spekulace doprovázená slovním balastem a zastíráním. Podle teorie historickou kastou utiskovatelů jsou bílí heterosexuální muži a utiskovanými jsou ženy a barevné i sexuální menšiny. Nejmódnější utiskovanou menšinou jsou transgender osoby.

Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality

Genderová lingvistika je obor odvozený z feministické lingvistiky od 80. let 20. století v Americe a západní Evropě. Z té doby se používá zakládací pojem gender, který se v češtině nepřekládá a znamená rod, sociální pohlaví. Ve slovníku genderové lingvistiky jsou další pojmy, např. genderová identita, tj. jak jedinec vnímá sám sebe jako muže/ženu či jiné varianty.  Dalším souslovím je genderová role, jež je definována jako sociální konstrukt rozlišující jedince maskulinní a femininní. Je to spojeno se souborem vlastností a charakteristik vnímaných tradičně jako mužské a ženské role. Genderové role se v čase a kulturách proměňují.

Pro jedince vykazující znaky mezi ženským a mužským pohlavím se od nejstarších dob užívala pojmenování hermafrodit či androgyn (oba názvy jsou odvozené z mytologií). Od konce 20. a počátku 21. století jsou oba pojmy nahrazeny novým označením intersexuál. V populaci se odhaduje jejich dvouprocentní výskyt. Čtenáři asi netuší, že intersexuálové se mohou libovolně přihlašovat k tomu, že jsou třeba ambigender nebo polygender; případně říkají, že jsou non-gender, agender, multigender, pangender, fluid gender… Je očividné, že genderová lingvistika je v sociálním konstruování sexuality vynalézavá.  Ve známé zkratce LGBTQIA+ jsou pod + skryté další multipohlavnosti, např. pansexual, bigender, gender variant. Mezi uvedenými mi chybějí, například: bigoted gender (bigotní), fiddle (švindl), slave (otrocký) a další.

Módní ideologie transgender (Trans*)

Ve společnostech Západu se ujalo nadnesené mínění, že mezi lidmi žije závažný počet jedinců, kteří se nalézají v nesprávném těle. Proto, v rámci ochrany menšin, jakož i v zájmu pokroku, je nutné dosavadní stereotyp od základů přestavět. Transgenderová (Trans*) osoba je ta, jejíž subjektivně prožívaný gender neodpovídá po narození přiřazenému biologickému pohlaví. Existuje rozdělení: trans muž je osoba po narození označená za ženu, ale sama sebe vnímá jako muže. Trans žena je osoba po narození označená za muže, ale sama sebe vnímá jako ženu. Hrubé odhady uvádějí, že transgender osob v populaci je kolem 1%. Transgender propagandou je pohlaví zpochybňováno; prý je jen umělou kategorií, kterou si člověk svým (božským) rozhodnutím může změnit a stát se trans mužem či trans ženou. Na Západě agenda transgender zaměřená na děti a mladistvé je podporovaná (ne)ziskovými organizacemi a klinikami, též reklamou v médiích hlavního proudu.  Dva informační příklady z letoška: Děti stojí v čele genderové revoluce. Žaloba na britskou vládu kvůli výuce trans ideologie na školách.

V červnu r. 2023 byl do českých škol učitelstvu zaslán dotazník; v souboru Transgenderová tematika na školách tazatelé zjišťovali informovanost pedagogů, včetně dotazů na zavedení tematiky do školní výuky v ČR.

Jedna z částí dotazníku testuje znalosti učitelstva v části genderové lingvistiky.

V informačním plakátku autoři dotazníku napsali: Mnoho dětí si již brzy uvědomuje nesoulad s jim přiřazeným pohlavím. Trans žáci čelí zvýšeným výskytem depresí a úzkostí; odlišnost může ve školním kolektivu vést k šikaně. Tvrzení autorů, že „mnoho dětí si již brzy uvědomuje nesoulad s jim přiřazeným pohlavím,“ je troufalé a bez důkazu poněkud nezodpovědné (odhad množství trans osob v populaci je kolem jednoho procenta).

Ideologie transgender je módní vlnou. V důsledku publicity „skupinového efektu“ roste prý počet dětí, které tvrdí, že trpí genderovou úzkostí čili dysforií. Jak známo, bývává to přechodný stav ovlivňovaný proměnlivými náladami dospívajících. Žáci snící o změně pohlaví netuší, co by je dlouhodobě čekalo, počínaje hormonální léčbou až po operativní zákroky. Statisticky je shledáno, že 10 až 15 let po chirurgické změně je míra sebevražd 20x vyšší než u srovnatelných vrstevníků.

K četbě s případy:

Douglas Murray: Šílenství davů. Nakladatelství LEDA, spol. s r. o., 2021.

Web Sexchangeregret.com (pomoc transgender osobám v příbězích).