Šumavský Everest – Třístoličník
V květnu roku 1990, v času zpřístupňování dříve zakázaných prostorů, vyjela naše parta venkovských kamarádů automobilem na Šumavu. Z osady Nová Pec jsme šli k Plešnému jezeru a nad něj vystoupili na horu Plechý. Pak jsme procházeli po linii rozhraničení Čech a Německa. Cestou jsme potkávali vracející se chodce. Na Šumavě při naší túře mžilo a májově pršelo. Došli jsme do cíle cesty na Dreisesselberg. Důkladně promočení jsme vešli do horského hotelu Berggasthof a sestoupili do suterénu k toaletám. Ručně jsme vyždímali mokré svršky a vylili vodu z bot. V prázdném lokálu jsme vypili čaj, zaplatili ho s horskou přirážkou v markách a vraceli se zpět do výchozího místa. Při našem dobrodružném putování jsme nachodili přes 40 kilometrů.
Po dvaatřiceti letech jsem se na Třístoličník (Dreisesselberg) letos na podzim vrátil. Na Šumavu ráno prvním vlakem. Vystoupil jsem v konečné stanici Nové Údolí. Na Třístoličník jsem vyšel ze severozápadu a sám. Fotograficky jsem měl možnost celý den zaznamenávat světelné proměny v prostoru krajiny.
Počátek cesty osamoceného poutníka v mlžném podzimním ránu.
První zastávka s odbočením. Počátek Schwarzenberského plavebního kanálu. Stavidlo při přítoku Světlé vody, jednoho z nejsilnějších zdrojů plavebního díla přitéká z těsné blízkosti Trojmezí: Česká republika – Německo – Rakousko. Kamenný překlad portálu zapsán 1845. V roce 1928 za přítomnosti Adolfa ze Schwarzenbergu byl v tomto místě odhalen pomník z pl?ckensteinské žuly věnovaný památce Josefa Rosenauera, projektanta a stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu (na snímku vzadu vztyčený kámen; plavební kanál směřuje vlevo dolů). Snímek je z odpoledne, protože ranní mlha dokumentaci neumožnila.
Po strmějším výstupu se na úpatí hory ohlížím do prostoru Šumavy…
…poutníkův nadhled nad mlžným mořem.
Charakteristický skalní útvar na vrcholu Třístoličníku. Turistický směrovník oznamuje výšku 1302 m n. m. (údaje zdejší nadmořské výšky jsou rozmanité). Vpravo vyjdu po schodech, a kam dohlédnu?
Prostor přírodní rezervace Bavorský les.
Masiv Plechého (Pleknštejnský masiv) k nám zasahuje ze sousedního Bavorska a Horního Rakouska. Velké těleso hlubinných vyvřelých hornin začíná u Knížecích Plání (JV od Kvildy) a táhne se až k Nové Peci. Geologové uvádějí stáří žul na Šumavě v mezidobí 320 – 300 milionů let. Na povrchu vidíme prvky reliéfu Země vytvářené vnitřními i vnějšími činiteli, tj. formy vzniklé zvětráváním a odnosem hornin. Vznikaly skalní hradby, vyvíjely se mrazovým zvětráváním (sníh, led) podle puklin v horninách. Stejným způsobem se vytvořily izolované skály odborně označované tor (věž). Na horách Třístoličník a Plechý můžeme různé příklady přírodních forem žulových hradeb, věží i skulptur snadno nacházet. Protože je zde přírodní rezervace, lze se pohybovat jen ve vymezených prostorech.
Západním směrem 300 metrů od Třístoličníku / Dreisesselu, je v dohledu Hochstein, 1331 m n. m. Stanul jsem u pamětní kaple Jana Nepomuka Neumanna. Tabulka na místě oznamuje, že kaple byla postavena šumavským domovským spolkem Prachatice a vysvěcena byla v létě r. 1989.
Skalní útvar na Hochsteinu, nahoře se vztyčeným křížem, se v krátkém odstupu jeví nevysoký.
Snímek téhož skaliska zdola při výstupu na Třístoličník poutníkův úsudek opravuje.
Výhled z Hochsteinu na Šumavu po desáté hodině dopolední. Mezi mlžnými pruhy se začínají vynořovat části krajiny.
Na severním obzoru z mlhy vykoukly vrcholy Boubínské hornatiny; vlevo Boubín, německy Kubani, Kubany (podle orientace na hliníkové tabulce na vyhlídce je Boubín vzdušnou čarou vzdálen 22 km); vpravo je hora Bobík.
Výhled z Hochsteinu západním směrem do prostoru Bavorského lesa.
Charakteristicky členěné žulové útvary vzniklé mrazovým zvětráváním. Možnosti k procvičování imaginace.
Příklad toru - věže.
Před polednem jsem se vrátil k vyhlídce ze skaliska Hochsteinu. Mlha zmizela a před pozorovatelem jsou rozsáhlé šumavské lesy, z velké části bukové s charakteristickým podzimním zabarvením. Na horizontu uprostřed jsou vrcholy Želnavské hornatiny: vlevo Chlum (světlejší část pod vrcholem je částí střelnice ve vojenském prostoru). Napravo od Chlumu jsou dvě hory na jednom hřebenu, jež jsou součástí Vojenského újezdu Boletice. Následující snímek je přiblíží.
Nahoře vlevo Knížecí stolec (na vrcholu je dřevěná rozhledna – na snímku čárečka) vzdušná vzdálenost z Hochsteinu je 18 km a napravo je rozčísnutý vrchol Lysé, 19 km.
Můžeme dohlédnout až do podhůří Šumavy na masiv Blanského lesa s horou Kleť (světle modrý proužek uprostřed nahoře), vzdálenost 37 kilometrů.
Před sestupem z Třístoličníku pohled k východu. Dole oblouk cesty z bavorské strany. Vzestupná diagonála mezi smrky je stezkou rozhraničení mezi ČR a Bavorskem směrem na Trojmeznou k rakouské hranici (podle turistické směrovky 3 kilometry) a dále na nejvyšší horu české části Šumavy – Plechý (5, 5 km).
Po návštěvě vrcholu Třístoličníku si na místě může poutník otisknout razítko a založit si lístek třeba do svého cestovního deníku. Pro neznalé – název Šumavský Everest je turistický program pro veřejnost.
Fotografie: Zdeněk Hosman
Autorovy fotoblogy z cyklu Šumavský Everest:
Šumavský Everest – první vrchol
Zdeněk Hosman
Móda transgender žáci
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/23/09/27957/w230/Bf810321.jpeg)
Identitární politika levých liberálů. Genderová lingvistika a sociální konstrukty sexuality. Módní ideologie transgender žáci.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Moldaublick
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/23/08/27957/w230/Bf810926.jpeg)
Ještě jedna výprava na pravý břeh vodní nádrže Lipno s cílem navštívení rozhledny Moldaublick. Vltavská vyhlídka, aneb jak můžeme vidět Lipensko z Rakouska. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Šumavský Everest – Smrčina i Hochficht
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/23/07/27957/w230/Bf810305.jpeg)
V okrsku Trojmezenské hornatiny. Na vrcholu česko-rakouského rozhraničení; mezi mrtvým a živým lesem. Fotoblog.
Zdeněk Hosman
Vládní stratkom
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/23/06/27957/w230/Bf810329.jpeg)
Pokrokářská novořeč. Loutkohra principála F – frazéra. Petrův princip nekompetentnosti v byrokracii.
Zdeněk Hosman
Bublifuky mediokracie
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/23/05/27957/w230/Bf810453.jpeg)
Mediální zaklínadla bájeslovím. Čeští novináři versus společnost. Strategie a triky mediální manipulace. Mediasféra ve svých osidlech.
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
- Počet článků 111
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 856x
Pokračování blogů: Zdeněk Hosman – literární kovárna (litterator.cz)