Výstup na vrcholy hraničního hřebenu mezi Bavorskem a jihovýchodní částí Čech s výhledy nejen do prostoru Šumavy. Fotoblog.
V květnu roku 1990, v času zpřístupňování dříve zakázaných prostorů, vyjela naše parta venkovských kamarádů automobilem na Šumavu. Z osady Nová Pec jsme šli k Plešnému jezeru a nad něj vystoupili na horu Plechý. Pak jsme procházeli po linii rozhraničení Čech a Německa. Cestou jsme potkávali vracející se chodce. Na Šumavě při naší túře mžilo a májově pršelo. Došli jsme do cíle cesty na Dreisesselberg. Důkladně promočení jsme vešli do horského hotelu Berggasthof a sestoupili do suterénu k toaletám. Ručně jsme vyždímali mokré svršky a vylili vodu z bot. V prázdném lokálu jsme vypili čaj, zaplatili ho s horskou přirážkou v markách a vraceli se zpět do výchozího místa. Při našem dobrodružném putování jsme nachodili přes 40 kilometrů.
Po dvaatřiceti letech jsem se na Třístoličník (Dreisesselberg) letos na podzim vrátil. Na Šumavu ráno prvním vlakem. Vystoupil jsem v konečné stanici Nové Údolí. Na Třístoličník jsem vyšel ze severozápadu a sám. Fotograficky jsem měl možnost celý den zaznamenávat světelné proměny v prostoru krajiny.
Počátek cesty osamoceného poutníka v mlžném podzimním ránu.
První zastávka s odbočením. Počátek Schwarzenberského plavebního kanálu. Stavidlo při přítoku Světlé vody, jednoho z nejsilnějších zdrojů plavebního díla přitéká z těsné blízkosti Trojmezí: Česká republika – Německo – Rakousko. Kamenný překlad portálu zapsán 1845. V roce 1928 za přítomnosti Adolfa ze Schwarzenbergu byl v tomto místě odhalen pomník z pl?ckensteinské žuly věnovaný památce Josefa Rosenauera, projektanta a stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu (na snímku vzadu vztyčený kámen; plavební kanál směřuje vlevo dolů). Snímek je z odpoledne, protože ranní mlha dokumentaci neumožnila.
Po strmějším výstupu se na úpatí hory ohlížím do prostoru Šumavy…
…poutníkův nadhled nad mlžným mořem.
Charakteristický skalní útvar na vrcholu Třístoličníku. Turistický směrovník oznamuje výšku 1302 m n. m. (údaje zdejší nadmořské výšky jsou rozmanité). Vpravo vyjdu po schodech, a kam dohlédnu?
Prostor přírodní rezervace Bavorský les.
Masiv Plechého (Pleknštejnský masiv) k nám zasahuje ze sousedního Bavorska a Horního Rakouska. Velké těleso hlubinných vyvřelých hornin začíná u Knížecích Plání (JV od Kvildy) a táhne se až k Nové Peci. Geologové uvádějí stáří žul na Šumavě v mezidobí 320 – 300 milionů let. Na povrchu vidíme prvky reliéfu Země vytvářené vnitřními i vnějšími činiteli, tj. formy vzniklé zvětráváním a odnosem hornin. Vznikaly skalní hradby, vyvíjely se mrazovým zvětráváním (sníh, led) podle puklin v horninách. Stejným způsobem se vytvořily izolované skály odborně označované tor (věž). Na horách Třístoličník a Plechý můžeme různé příklady přírodních forem žulových hradeb, věží i skulptur snadno nacházet. Protože je zde přírodní rezervace, lze se pohybovat jen ve vymezených prostorech.
Západním směrem 300 metrů od Třístoličníku / Dreisesselu, je v dohledu Hochstein, 1331 m n. m. Stanul jsem u pamětní kaple Jana Nepomuka Neumanna. Tabulka na místě oznamuje, že kaple byla postavena šumavským domovským spolkem Prachatice a vysvěcena byla v létě r. 1989.
Skalní útvar na Hochsteinu, nahoře se vztyčeným křížem, se v krátkém odstupu jeví nevysoký.
Snímek téhož skaliska zdola při výstupu na Třístoličník poutníkův úsudek opravuje.
Výhled z Hochsteinu na Šumavu po desáté hodině dopolední. Mezi mlžnými pruhy se začínají vynořovat části krajiny.
Na severním obzoru z mlhy vykoukly vrcholy Boubínské hornatiny; vlevo Boubín, německy Kubani, Kubany (podle orientace na hliníkové tabulce na vyhlídce je Boubín vzdušnou čarou vzdálen 22 km); vpravo je hora Bobík.
Výhled z Hochsteinu západním směrem do prostoru Bavorského lesa.
Charakteristicky členěné žulové útvary vzniklé mrazovým zvětráváním. Možnosti k procvičování imaginace.
Příklad toru - věže.
Před polednem jsem se vrátil k vyhlídce ze skaliska Hochsteinu. Mlha zmizela a před pozorovatelem jsou rozsáhlé šumavské lesy, z velké části bukové s charakteristickým podzimním zabarvením. Na horizontu uprostřed jsou vrcholy Želnavské hornatiny: vlevo Chlum (světlejší část pod vrcholem je částí střelnice ve vojenském prostoru). Napravo od Chlumu jsou dvě hory na jednom hřebenu, jež jsou součástí Vojenského újezdu Boletice. Následující snímek je přiblíží.
Nahoře vlevo Knížecí stolec (na vrcholu je dřevěná rozhledna – na snímku čárečka) vzdušná vzdálenost z Hochsteinu je 18 km a napravo je rozčísnutý vrchol Lysé, 19 km.
Můžeme dohlédnout až do podhůří Šumavy na masiv Blanského lesa s horou Kleť (světle modrý proužek uprostřed nahoře), vzdálenost 37 kilometrů.
Před sestupem z Třístoličníku pohled k východu. Dole oblouk cesty z bavorské strany. Vzestupná diagonála mezi smrky je stezkou rozhraničení mezi ČR a Bavorskem směrem na Trojmeznou k rakouské hranici (podle turistické směrovky 3 kilometry) a dále na nejvyšší horu české části Šumavy – Plechý (5, 5 km).
Po návštěvě vrcholu Třístoličníku si na místě může poutník otisknout razítko a založit si lístek třeba do svého cestovního deníku. Pro neznalé – název Šumavský Everest je turistický program pro veřejnost.
Fotografie: Zdeněk Hosman
Autorovy fotoblogy z cyklu Šumavský Everest:
Šumavský Everest – první vrchol
Šumavský Everest – stezkou Olšina
Šumavský Everest - Špičák
