Šumavský Everest – první vrchol

Území je ve vyhrazeném čase přístupné jen o víkendech a při státních svátcích. Terén je součástí vojenského újezdu v CHKO Šumava. Fotoblog.

Vojenský újezd Boletice

V roce 1947 byl zřízen Vojenský výcvikový prostor Boletice. V roce 1952 byly rozkazem ministerstva obrany ČSR ustanoveny Vojenské lesy a statky Horní Planá. V současnosti ve Vojenském újezdu (VÚj) Boletice hospodaří Vojenské lesy a statky ČR, s. p. – divize Horní Planá.

Mapa ilustruje polohu a rozsah VÚj Boletice ve vymezení mezi městy Český Krumlov, Horní Planá a Volary. Geograficky se jedná o lesnatý masiv v Želnavské hornatině (zdroj ilustrace: mapy.cz).

Orkán Kyrill na Knížecím stolci

Orkán Kyrill prolétl Šumavou v noci z 18. na 19. leden 2007 a zničil vzrostlý les. Největší škody byly zjištěny v oblasti hor nad 1000 m n. m., konkrétně na Knížecím stolci a Lysé. Zkáza postihla více než stoleté stejnověké lesní porosty smrku. Po Kyrillovi bylo zpracováno 700 000 m3 polomového dřeva; vzniklo 780 hektarů holin, největší z nich v ploše 40 ha. V následujícím období 2008 – 2009 bylo v teritoriu vysazeno 4, 2 miliony mladých stromků, z toho 65 % smrku, 23 % buku, 7,5 % jedle a další druhy (zdroj: VÚLHM Opočno, sborník Horní Planá 2009).

Rizika smrkové monokultury

Z komerčních důvodů dnes v lesech převažují jehličnany (více než polovinu všech lesních stromů obsadily smrky) nad listnáči. Před zásahy člověka do přírody obsahovala naše původní dřevinná skladba asi dvě třetiny listnatých a asi jednu třetinu jehličnatých lesů.

Průběžně se potvrzuje, že ve smrkových monokulturách vzniká kalamitní souhra: teplo plus nedostatek vody oslabuje stromy, které napadá kůrovec. Nemá-li strom snadno padnout, potřebuje mít řádné kotvy – kořeny. Středoevropské smrky zakořeňují mělce v rozmezí 8 – 20 cm a mají kořeny vějířovitě rozprostřené; rostou-li na kamenech, jako na Šumavě, jsou stromy ohrožené větrnými poryvy.  Vichr na kmen tlačí silou až 100 tun. Při výšce smrků kolem 25 metrů je pákový účin nárazů větru nepříznivý. Více než padesát procent vytěženého smrkového dřeva jde na vrub přírodních katastrof, což jsou poznatky zkušených lesních praktiků, jako je např. Peter Wohlleben. Na jednom z informačních panelů při cestě na horu Knížecí stolec jsem četl, že bučiny a jedliny by měly růst na větší části území, ale jsou nahrazeny uměle vysazenými smrkovými porosty. Je známo, že vůči kalamitám je odolnější smíšený les.

Hora Knížecí stolec (Fürstensitz), 1236 m n. m. na území VÚ Boletice je veřejnosti zpřístupněna v omezeném řádu (viz info v perexu) od roku 2012. Letos jsem byl na hoře poprvé, a hned dvakrát; v létě pěšmo s kamarádem a v počátku podzimu sám na bicyklu.

V úvodu výstupu zaznamenáváme torzo civilizace – dříve tu bývala osada Uhlíkov…

Mezi obrovitými kameny vidíme „náhrobky“ orkánem vyvrácených smrků.

Těžba dřeva pokračuje. Největší smrky v hromadě mají průměr kmenu 80 centimetrů.

Skalisko s vytesaným nápisem Adolfstein (Adolfův kámen) je připomínkou návštěvy Adolfa Schwarzenberga v roce 1871 (tuto fotografii a následných šest lze kliknutím zvětšit).

První podívaná z rozhledny na Knížecím stolci východním směrem. Vpravo vrchol Lysé (1228 m).

Výhled do vnitrozemí k Českobudějovicku. Na obzoru elektrárna Temelín; vzdušnou čarou 46 km.

Pás jedlí orkánu Kyrill odolal. Zdejší jedliny svou zachovalostí i rozlohou prý nemají v ČR obdoby.

Meandry Vltavy před Lipnem. U pravého okraje snímku je kostel v Želnavě.

Vpravo dole vody okraje Lipenské nádrže. Nejvýše Novohradské hory; vzdušnou čarou asi 50 km.

Tentýž záběr jako panoráma. V popředí desetiletý les rostoucí po větrné spoušti.

Tady je skutečný vrchol Knížecího stolce (foto z výšky dřevěné rozhledny vysoké 8 metrů).

Pod rozhlednou odpočívají a vyživují se sestry boromejky; přijely až z Prahy.

Poslední ohlédnutí při cestě dolů. Stromy časem zakryjí rozhlednu a výhledy do okolí zmizí…

Zastavení u skály označené Judeichstein s datem 21. 8. 1874.

Kdo byl na Knížecím stolci, může si tam na památku otisknout i dvě razítka. Hle, rozluštění názvu fotoblogu…Šumavský Everest je program motivující zájemce o turistické poznávání částí Šumavy.

Fotografie: Zdeněk Hosman