Hold rostlinám, nápojům i dílu lidí

V bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna je pro zájemce otevřena výstava. Koná se čtvrtý ročník krátkodobé floristické expozice.

V pátek 4. 8. 2017 se uskutečnila vernisáž aranžmá sezónních květin a rostlin v klášterních prostorách. Podle Lenky Tondlové, autorky koncepce výstavy a správkyně památkového objektu, se projekt pojmenovaný …na zdraví!, váže ke třem tekutinám: vodě, vínu a pivu v kulturně historických souvislostech. K tomu se druží dědictví názorných tabulí Orbis pictus, které zobrazují lidské činnosti a uplatnily se ve výuce zlatokorunské školy založené kolem r. 1774. Téma otevírám glosami k nápojům a doplňuji několika fotografiemi s květinovými kompozicemi i snímky z exteriéru.

Voda (nejen) u cisterciáků

Cisterciácký klášter Zlatá Koruna, založený králem Přemyslem Otakarem II. roku 1263, je postaven blízko řeky Vltavy, kterou je obtékán ze tří stran. Lokalita byla zvolena záměrně jak z pohledu přírodní ochrany, tak z provozního a i z mystického zření. Zlatokorunští mniši přivedli do kláštera vodu proudící samospádem, a to umělou stokou z potoka pramenícího na úpatí hory Kleť.

Voda je elementární symbol, zdroj veškerého života. V křesťanské ikonografii má voda význam očišťujícího prvku – při křtu se smývá poskvrnění hříchem. Voda smísená s vínem v křesťanské svátosti oltářní představuje tradiční duální systém; pasivní element vody oživuje „oheň“ vína, což míří ke dvěma podstatám (bůh a člověk) v osobě Ježíše Krista. Struktura vodního symbolismu je rozsáhlá. Ať si je přivlastní jakékoli náboženství, vody si uchovávají trvající význam: jsou očistné, obnovující a předcházejí stvoření. Nezapomínejme ani na vody smrti…

Vinná réva a víno

Vinná réva je starodávná kulturní rostlina, známá už v Orientu i Egyptě (kolem r. 3000 př. n. l). Ve starověkém Řecku byla réva darem Dionýsovým (původně bůh úrody a plodnosti, později uctíván jako bůh vína a veselosti). Zvyk nadměrného pití vína rozšířený v různých kulturách, měl kultovní kořeny ve starověkém Řecku. Smyslem pití bylo, přivést člověka do extáze pro spojení s bohy. Víno mělo pomoci objevit pravdu – in vino veritas – a tím potlačit čaromoc. V tradiční symbolice však víno nesouvisí s opojením, ale představuje nápoj ducha.

Řeky ve vinařství překonali Římané. Víno popíjeli smíšené v různých poměrech s teplou i studenou vodou; pití neředěného vína bylo považováno za barbarství. Nejoblíbenějším nápojem Římanů z tzv. umělých vín, bylo mulsum vinum, směs vína s medem: dvě třetiny trpkého falernského a jedna třetina medu prvotřídní kvality. Směs se pila při snídani, podávala se jako aperitiv při hostinách. Užíváno též jako léčivý nápoj. V Římě, v počátcích republiky, bylo ženám pití vína zakázáno s hrozbou trestu smrti. Ve světském umění je hrozen vína atributem Bakcha, římského boha vína (řecký Dionýsos), je zosobněním podzimu.

V náboženském pojetí je vinná réva symbolem Krista a křesťanské víry; odvozeno z biblického podobenství o vinném kmeni Já jsem ten vinný kmen pravý…(J 15,1-5). V křesťanské symbolice byl Kristus vinař a učedníci jeho plody.

Pivo

Vařilo se už v Mezopotámii i v Egyptě. Obvyklé bylo u Thráků, Panonů, Germánů i Galů; připravováno hlavně v severních oblastech. Řekové pivo považovali za barbarský produkt a vyhýbali se mu. Římský císař Julián Apostata (Odpadlík) ochutnal pivo keltské. Protože ho nadýmalo, napsal o něm posměšné verše.

Květiny pro expozici byly z velké části vypěstovány péčí zahradníků v klášterní zahradě.

Květinová aranžmá připravovali floristé domácí, jakož i odbornice z dalších míst, např. ze zámku Kratochvíle u Netolic.

Přírodní oživení interiéru knihovny s vitrínou.

Ve vitríně je dobový dokument: detail výučního listu sladovnického řemesla z prosince r. 1868.

Zátiší studovny I.

Zátiší studovny II.

Tadeáš Schuegger: Vinobraní (1775-85). Jedna z tabulí cyklu Orbis pictus zobrazujících řemesla. Zobrazení se užívala ve zlatokorunské škole, založené posledním opatem B. Bylanským.

Ozvláštnění torza – hlavu zastupuje kytice.

Tympanon kaple Andělů Strážných. Listy vinné révy byly oblíbeným symbolem středověké církve.

Na severní straně opatství ve Zlaté Koruně byl asi už ve středověku pivovar. Provoz ukončilo zrušení kláštera roku 1785.

Na hladině rybníčku před klášterem se proměňuje obraz klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Starodávné účinky pití vína

Ve středověké sbírce Gesta Romanorum (anekdoty a pověsti asi z konce 13. či počátku 14. století) se píše, parafrázuji – Noe našel divokou révu. Byla kyselá, i vzal krev čtyř zvířat: lva, beránka, vepře a opice, smíchal ji se zemí a vzniklo hnojivo, které dal ke kořenům rostliny. Z krve zvířat réva zesládla. Po pití vína jsou někteří lidé divocí jako lev, jiní bývají v opojení bekajícími beránky a další se v opilosti projevují jako nestydaté opice. Ke „sviňským“ účinkům opilosti výklad chybí…

Autorem fotografií je Zdeněk Hosman