Kritický Geronimo, ctnostný Josef Chuchma, vylezl jako každou sobotu z intelektuálního vigvamu, aby svlažil mediální prérii poselstvím o pokryteckých umělcích. Je to moudrý muž.
V magazínu Víkend, kde editorsky dohlíží na dudlík pro inteligenty alias Kavárnu („rubrika pro náročné“) glosoval hřích českých herců a hudebníků, který je tak děsivý, že se ho neodvážili zpracovat ani tvůrci thrilleru Sedm. Ty potvory totiž vystupují v reklamě! Pane jo.
Čestný Chuchma jim nezazlívá, „že vyinkasují tučnou sumu za reklamní angažmá.“ Objasnil to na příkladu Martina Pechláta, herce vyznamenaného Cenou Alfréda Radoka za titulní roli v inscenaci Goebbels/Baarová. V divadle si prý vydělá asi 16 tisíc korun, takže budiž, přivřeme obě oči a dovolme mu, ať si přilepší v reklamě na auta KIA.
Tomáš Hanák už stejnou kliku neměl a káravému tomahavku z rukou Josefa Kouká přísně (apačské jméno) neunikl. Mezi oči dostal za to, že své prosincové album otevřel písní Mobilní král prasat, v níž si utahuje sám ze sebe. Chuchmu jeho sebereflexe nebere. Neví si rady, jestli jde o píseň k pobavení, zamyšlení, nebo snad obojí. Nakonec dojde k tomu, že si tímto způsobem kupuje pokrytecký Hanák odpustek. Ten Josef, to je hlava!
Ale nějak mu v ní leží kšefty umělců, jak to nazývá. Zřejmě to nejsou obyčejní lidé, ale výjimečná rasa. Spíš by si měli stáhnout opasky a místo hypotéky rovnou pozvat exekutory, protože reklama a moderování večírků, lidičky zlatí, to je hnus!
Škoda, že novináře z kulturních rubrik nechce jako marketingového posla využít žádná firma. Mohli by propagovat třeba sirup na blbost nebo veterinární přípravky pro osly. Schválně, kdo by se chytl.
Můjtybože, reklama není žádné zlo. Dá se vypnout. Jak dlouho to ještě lidé od pera hodlají pranýřovat coby delikt proti slušnosti?
Editorovi Kavárny je hej, ten komentuje literaturu, divadlo, fotografii, výtvarné umění, filozofii, sport a společenské poměry. Ale co chudák herec, ten si musí vystačit jen s jedním.
Dá to práci, ale pana Chuchmu, i když ze sebe někdy dělá kulturního Přemka Podlahu s receptářem prima nápadů, uznávám jako vzdělaného a zkušeného publicistu. Škoda, že místo například nové knihy, která nemá na prostor v novinách šanci, plýtvá stránkami na kecy.V magazínu Víkend, kde editorsky dohlíží na dudlík pro inteligenty alias Kavárnu („rubrika pro náročné“) glosoval hřích českých herců a hudebníků, který je tak děsivý, že se ho neodvážili zpracovat ani tvůrci thrilleru Sedm. Ty potvory totiž vystupují v reklamě! Pane jo.
Čestný Chuchma jim nezazlívá, „že vyinkasují tučnou sumu za reklamní angažmá.“ Objasnil to na příkladu Martina Pechláta, herce vyznamenaného Cenou Alfréda Radoka za titulní roli v inscenaci Goebbels/Baarová. V divadle si prý vydělá asi 16 tisíc korun, takže budiž, přivřeme obě oči a dovolme mu, ať si přilepší v reklamě na auta KIA.
Tomáš Hanák už stejnou kliku neměl a káravému tomahavku z rukou Josefa Kouká přísně (apačské jméno) neunikl. Mezi oči dostal za to, že své prosincové album otevřel písní Mobilní král prasat, v níž si utahuje sám ze sebe. Chuchmu jeho sebereflexe nebere. Neví si rady, jestli jde o píseň k pobavení, zamyšlení, nebo snad obojí. Nakonec dojde k tomu, že si tímto způsobem kupuje pokrytecký Hanák odpustek. Ten Josef, to je hlava!
Ale nějak mu v ní leží kšefty umělců, jak to nazývá. Zřejmě to nejsou obyčejní lidé, ale výjimečná rasa. Spíš by si měli stáhnout opasky a místo hypotéky rovnou pozvat exekutory, protože reklama a moderování večírků, lidičky zlatí, to je hnus!
Škoda, že novináře z kulturních rubrik nechce jako marketingového posla využít žádná firma. Mohli by propagovat třeba sirup na blbost nebo veterinární přípravky pro osly. Schválně, kdo by se chytl.
Můjtybože, reklama není žádné zlo. Dá se vypnout. Jak dlouho to ještě lidé od pera hodlají pranýřovat coby delikt proti slušnosti?
Editorovi Kavárny je hej, ten komentuje literaturu, divadlo, fotografii, výtvarné umění, filozofii, sport a společenské poměry. Ale co chudák herec, ten si musí vystačit jen s jedním.
Dá to práci, ale pana Chuchmu, i když ze sebe někdy dělá kulturního Přemka Podlahu s receptářem prima nápadů, uznávám jako vzdělaného a zkušeného publicistu. Škoda, že místo například nové knihy, která nemá na prostor v novinách šanci, plýtvá stránkami na kecy.
V magazínu Víkend, kde editorsky dohlíží na dudlík pro inteligenty alias Kavárnu („rubrika pro náročné“) glosoval hřích českých herců a hudebníků, který je tak děsivý, že by se ho neodvážili zpracovat ani tvůrci thrilleru Sedm. Ty potvory totiž vystupují v reklamě! Pane jo.
Čestný Chuchma jim nezazlívá, „že vyinkasují tučnou sumu za reklamní angažmá.“ Objasnil to na příkladu Martina Pechláta, herce vyznamenaného Cenou Alfréda Radoka za titulní roli v inscenaci Goebbels/Baarová. V divadle si prý vydělá asi 16 tisíc korun, takže budiž, buďme šlechetní, a dovolme mu, ať si přilepší v reklamě na auta KIA.
Tomáš Hanák stejnou kliku neměl a tomahavku neunikl. Mezi oči dostal za to, že své prosincové album otevřel písní Mobilní král prasat, v níž si utahuje sám ze sebe. Chuchmu jeho sebereflexe nebere. Neví si rady, jestli jde o píseň k pobavení, zamyšlení, nebo snad obojí. Nakonec usoudí, že si tímto způsobem kupuje pokrytecký Hanák odpustek. Ten Josef, to je hlava!
Ale nějak mu v ní leží kšefty umělců, jak to nazývá. Zřejmě to nejsou obyčejní lidé, ale výjimečná rasa. Spíš by měli stáhnout pupky a místo hypotéky rovnou pozvat exekutory, protože reklama a moderování večírků, lidičky zlatí, to je hnus!
Škoda, že novináře z kulturních rubrik nechce využít žádná firma. Mohli by propagovat třeba sirup na blbost nebo veterinární přípravky pro osly.
Ale vážně, reklama není zlo. Dá se vypnout, můjtybože. Jak dlouho ji ještě lidé od pera hodlají pranýřovat coby delikt proti slušnosti?
Editorovi Kavárny je hej - komentuje literaturu, divadlo, fotografii, výtvarné umění, filozofii, sport a společenské poměry. Jó herec, ten si musí obvykle vystačit jen s pódiem. A pokud si náhodou přivydělá bokem, hned je to Jidáš na odstřel.
Dá to práci, ale pana Chuchmu uznávám jako vzdělaného a zkušeného publicistu - i když ze sebe někdy dělá kulturního Přemka Podlahu s receptářem prima nápadů. Nejvíc zamrzí, že místo například nové knihy, která na prostor v novinách nemá šanci, plýtvá stránkami, aby se mravokárně vykecal.
