Jak se otepluje počasí, vytápí se i milenecké pece. Špásy k jaru patří, ale někdy je to fujtajbl. Jakmile uvidím další pár, který s udivující neotesaností roztočí jazykovou cirkulárku, aby si veřejně olízal půlku obličeje, po čertech jim to představení znepříjemním.
Divoké pudy žhaví výhně od rána do večera. Ale člověk s alespoň gramem vkusu se umí ovládnout a přemýšlí. Přece nezačnu leštit svou partnerku jazykem v obchodě, na zastávce nebo ve vlaku, když jsou všude lidi. To nejsou projevy lásky, nýbrž slintavky.
Svědek takového zběsilého pocucu se dostává do trapné situace. Neví, kam s očima, aby dotyčné šmajchlíře náhodou nerušil – mohli by ho považovat za úchyla. Jenže ve frontě u pokladny, když se líbací epopej odehrává metr od vás, to není jen tak.
Jednou jsem jel v narvaném autobuse. Na sedačce přede mnou si dva středoškoláci málem vypíchli jazykem oko. Jindy jsem v kině skoro neslyšel dialog z plátna, protože se vedle o síle mnoha decibelů zuřivě muckal šamstr se svou favoritkou. Dokonce i ve výtahu – bez známky studu nebo taktu – si dva vášnivci provedli důkladnou inventuru ústní dutiny.
Takže dost. Končím s ohleduplným koukáním do země, žádné předstírání, že píšu esemesky. Až se zase někdo rozhodne odpálit jazykový ohňostroj těsně u mě, nasadím si dioptrické brýle a zblízka začnu očumovat jejich techniku. Uvidíme, jak se jim to bude líbit. Pokud se najdou takoví vykutálenci, kteří si vzájemně dopřejí exkurzi po svých hrtanech třeba ve výtahu, vytáhnu mobil a začnu je fotit.
V nejhorším případě jsem odhodlán stáhnout kalhoty a zahrát čurací etudu. To je taky činnost, která se dělá v soukromí. Takže co.
Divoké pudy žhaví výhně od rána do večera. Ale člověk s alespoň gramem vkusu se umí ovládnout a přemýšlí. Přece nezačnu leštit svou partnerku jazykem v obchodě, na zastávce nebo ve vlaku, když jsou všude lidi. To nejsou projevy lásky, nýbrž slintavky.
Svědek takového zběsilého pocucu se dostává do trapné situace. Neví, kam s očima, aby dotyčné šmajchlíře náhodou nerušil – mohli by ho považovat za úchyla. Jenže ve frontě u pokladny, když se líbací epopej odehrává metr od vás, to není jen tak.
Jednou jsem jel v narvaném autobuse. Na sedačce přede mnou si dva středoškoláci málem vypíchli jazykem oko. Jindy jsem v kině skoro neslyšel dialog z plátna, protože se vedle o síle mnoha decibelů zuřivě muckal šamstr se svou favoritkou. Dokonce i ve výtahu – bez známky studu nebo taktu – si dva vášnivci provedli důkladnou inventuru ústní dutiny.
Takže dost. Končím s ohleduplným koukáním do země, žádné předstírání, že píšu esemesky. Až se zase někdo rozhodne odpálit jazykový ohňostroj těsně u mě, nasadím si dioptrické brýle a zblízka začnu očumovat jejich techniku. Uvidíme, jak se jim to bude líbit. Pokud se najdou takoví vykutálenci, kteří si vzájemně dopřejí exkurzi po svých hrtanech třeba ve výtahu, vytáhnu mobil a začnu je fotit.
V nejhorším případě jsem odhodlán stáhnout kalhoty a zahrát čurací etudu. To je taky činnost, která se dělá v soukromí. Takže co.Divoké pudy žhaví výhně od rána do večera. Ale člověk s alespoň gramem vkusu se umí ovládnout a přemýšlí. Přece nezačnu leštit svou partnerku jazykem v obchodě, na zastávce nebo ve vlaku, když jsou všude lidi. To nejsou projevy lásky, nýbrž slintavkyDivoké pudy žhaví výhně od rána do večera. Ale člověk s alespoň gramem vkusu se umí ovládnout a přemýšlí. Přece nezačnu leštit svou partnerku jazykem v obchodě, na zastávce nebo ve vlaku, když jsou všude lidi. To nejsou projevy lásky, nýbrž slintavky.
