Rusko a Lisabon

Sbohem Evropo, sbohem civilizovaný světe, vítej Rusko a přivítej svého ztraceného syna.

Asi toto mi přichází na mysl, když sleduji poslední vývoj událostí kolem Lisabonské smlouvy. Václav Klaus jak trucovité děcko vymýšlí neustále nové a nové zdržovací taktiky, jak co nejvíce oddálit podpis smlouvy. Ta tam jsou předsevzetí o tom, že prezident by se neměl vměšovat do rozhodnutí poslanecké sněmovny, jak to tolikrát kritizoval u pana prezidenta Havla. Když se Václav Klaus neustále tak rád ohání svou konzistencí názorů, kam se poděla konzistence v tomto?

Lisabon není dokonalý. Není to ale také žádný strašák, který by znamenal druhý Mnichov, jak se nám snaží někteří vnutit. Lisabon je jednoduše kompromis mnoha států existujících na relativně malém území, které se spolu snaží nějak dohodnout na společném fungování. Je to víceméně nutné zlo, díky němuž budeme moci i do budoucna požívat výhod, ale i nevýhod EU. Výhody ale převažují, a kdo tvrdí opak, ať přestane využívat shengenský prostor, ať začne při nakupování zboží ze zemí EU vyhazovat peníze do kanálu, které by jinak zaplatil na cle a ať přestane používat některé silnice a cesty, které byly postaveny z dotací EU. Na druhou stranu si může jít vesele pěstovat extra zahnuté okurky, které by mu možná komisaři kvůli různým regulacím neschválili.

Lisabonská smlouva má EU někam posunout. Je-li to směr správný či nikoliv, to by měla ukázat až budoucnost, rozhodně se ale nejedná o nic tak fatálního, co by nás mělo uvrhnout do nějaké nejistoty a nešlo by v budoucnu změnit. Co nás ovšem může uvrhnout do nejistoty, je současné chování Václava Klause. A možná už v té nejistotě jsme. Mnozí už mluví o mečiarizaci české politiky a mají pravdu. Jeden člověk bez mandátu nám kazí reputaci před celou Evropou, oháněje se berličkou „státních“ zájmů. Pak si odjede do Ruska a lebedí si s Medvěděvem, jak nám to spolu pěkně klape a jak máme na spoustu věcí stejný názor. Začínám se obávat reálné hrozby izolace ze strany EU. To bude živná půda pro spoustu radikálů, kteří zvednou prstík a ukáží na tu zlou unii a pak ukáží na hodné Rusko, které nás přece nikdy neopustilo.... No právě! Stydím se za to, že máme za preztidenta Klause a mnohem více se obávám následků jeho jednání, které má do těch proklamovaných „národních zájmů“ stejně tak daleko, jak daleko je to z Prahy do Moskvy.  K případným poznámkám o neúctě k hlavě státu: hlavou státu tu krom Masaryka, Beneše či Havla byl i Husák, Zápotocký a Gottwald. I toto byli prezidenti naší vlasti a jestli si myslíte, že i oni jako hlavy státu si zasluhují projevovat úctu, pak já si to rozhodně nemyslím.