Pokrytecká Čechie #3: Občanskou demokracii ne "partokratickou polyarchii" premiére Fialo

Hlavní rozdíl mezi občanskou demokracií a partokratickou polyarchií je v míře decentralizace a rozdělení politické moci mezi občany oproti její koncentraci v rukou několika elit nebo politických stran. Chtějme demokracii občanů

Premiér a profesor politologie Petr Fiala různě a dlouhodobě argumentuje ve smyslu, že "kdo útočí na politické strany, útočí na demokracii a bere lidem z ruky možnost rozhodovat o tom, jak bude stát vypadat". S touto pokryteckou "dezinformací" nesouhlasím já, ani historické osobnosti. Názvosloví je základ, tak si připomeňme:

- demokracie - vláda lidu;

- občan - osoba s občanstvím, tzn. s příslušností k suverénnímu politickému společenství, jako je stát;

- partokracie - forma vlády, v níž jsou hlavním základem vládnutí politické strany, nikoli občané a/nebo jednotliví politici;

- polyarchie -  moderní politická praxe a realita nedosažitelného ideálu demokracie.

Občanská demokracie je tedy forma vlády, v níž občané mohou rozhodovat o správě země prostřednictvím svobodných a spravedlivých voleb, ústavní ochrany práv jednotlivce a právního státu. Vyznačuje se decentralizovaným rozdělením politické moci, brzdami a protiváhami a systémem zákonů a předpisů, které upravují politické chování. Naproti tomu partokratická polyarchie je forma vlády, která kombinuje prvky demokracie a oligarchie, kdy malá skupina politických stran nebo elit ovládá rozhodovací proces, často s vyloučením ostatních stran a hlasů. Tyto strany nebo elity mohou využívat svého bohatství, vlivu a kontroly médií k udržení své moci, často na úkor účasti širší veřejnosti.

Teoretické demokracie občanů v republikách bývají prakticky partokracie politických stran a čelí oprávněné kritice z neefektivity od svých občanů a to dnes a i např. za první republiky jako:

- Obyčejnému a slušnému občanu se poněkud příčí, aby se oháněl „naší stranou”, pokud se může ohánět vlastním rozumem. Je-li někdo pro užitečné a dobré věci proto, že je právě „naše strana”, je snad dobrým straníkem, ale trochu špatným občanem. Pokud budou mít politikové plné huby „našich stran”, potud není v politice místa pro některé přirozené důvody, jako je rozum a svědomí; má-li se kdy naše politika změnit, je nám víc třeba skutečných občanů než skutečných straníků. (Karel Čapek)

- Ve všech stranách malá část organisovaných rozhoduje nejen o činnosti strany a tedy o osudu stranníků ve straně neorganisovaných, ale nepřímo rozhoduje v politice i o té ohromné řadě nestranníků vůbec, takže nositelem dnešní demokracie je konec konců vždy poměrně velmi malá řada lidí. Tak se demokracie blíží v tomto smyslu oligarchii.“ (Edvard Beneš)

- Nejsem pochopitelně proti stranám; kdybych byl proti nim, byl bych proti demokracii samé. Jsem pouze proti diktatuře stranictví. Totiž proti nepřiměřeně silnému mocenskému vlivu stran. (Václav Havel)

Takže závěrem opravme dezinformaci Petra Fialy na znění - "ten kdo útočí na politické strany, neútočí na demokracii a nebere lidem z ruky možnost rozhodovat o tom, jak bude stát vypadat."

Čtěte na podobné téma:

Vývoj počtu členů politických stran v ČR (28.8.2011)

Příspěvky státu politickým stranám – již více než 8,3 miliard Kč (17.8.2011)

Porovnání hospodaření politických stran v roce 2012 (9.4.2013)