Zkouším zhubnout podle Mačingové - VI. díl - Mám za sebou 6 dní

Zatímco třetí a čtvrtý den detoxikace byly ve znamení žaludku na vodě, bolestí hlavy a nejistoty, dny pět a šest přinesly klid a znovu-uvědomění si, proč tohle všechno vlastně chci dělat dál.

Stravování podle Antónie Mačingové

28 denní detoxikace, kterou jsem si vybrala, je jen prvním z několika kroků k tomu, aby si člověk zharmonizoval tělo, zhubl, doplnil vitamíny a jiné důležité látky. Jak říká sama autorka, je to takový most ze starého způsobu stravování do úplně nového, které (pokud má fungovat), musí trvat už navždy. Prvních 28 dní se jí a pije přesně podle jídelníčku z knihy Zhubněte jednou provždy 1 - Najezte se do štíhlosti. Po skončení tohoto programu následuje další, tří měsíční, který se střídá s "28čkou", dokud není člověk spokojen se svou hmotností a zdravotním stavem. Po získání vytouženého tělíčka je doporučené dál pokračovat v principech z knihy, tzn. stravovat se podle své krevní skupiny a nemíchat sacharidy a bílkoviny. Opravdu vychytaný se mi zdá způsob, který paní Mačingová nazvala "5:2" - pět dní v týdnu se jí podle výše uvedených principů, dva dny se může jíst cokoli (i nezdravá jídla, protože tělo je tak pročištěné a nastartované, že si hravě s prohřešky dvou dní poradí).

Pátý den

Pátý den (pátek 24. července) nezačal nejlépe. Při snídani (po které mi zase bylo divně) jsem zjistila, že jsem si do práce vzala "špatné jídlo". Nedávala jsem pozor a z domova si k obědu vzala to, co mělo být k večeři. Nebyla to žádná katastrofa, to je jasné :), jen mě něco zevnitř chtělo upozornit, abych se zastavila a znovu si vše prošla. U oběda jsem si tedy sedla k internetu a opět si pročetla stránky paní Mačingové, diskuze na internetu a svoje poznámky. Zjistila jsem, že je dost pravděpodobné, že v tom bude hrát roli pitný režim. Celý den jsem si tedy dělala čárky počtu vypitých sklenic, abych si pohlídala, že do sebe dostanu něco mezi 3,5 - 4 litry, ne míň, ne víc. Nevím, jestli to opravdu bylo tím, ale k večeru jsem ráda konstatovala, že to pomohlo. Žádné nevolnosti, žádný tlak v hlavě.

Šestý den

Dnes v sobotu, což je (teprve/už?) 6. den, byla pohoda. Snídaně mi chutnala, oběd také. Do večeře se mi moc nechtělo (necítila jsem hlad, neměla moc chuť), ale snědla jsem vše, co jsem (si) navařila. Už cítím, že mi stačí menší porce. Když jsem si brokoličku dělala poprvé, měla jsem hrozný hlad a říkala jsem si, že si příště musím udělat jídlo alespoň ze dvou :) Dnes jsem měla z jedné celé a přišlo mi, že je to docela velká porce, že příště mi možná stačí jen půlka. U snídaní to samé - 2. den očisty jsem si udělala mega porci, celou mísu. Dnes mi stačila snídaně jen do malé mističky. Také jsem vypozorovala, že nepřišel mezi hlavními jídly hlad - takže svačinky nebyly potřeba. No nevím, upřímně, nechci úplně ztratit chuť k jídlu :) Ale známé přísloví říká, že "Jíme, abychom žili - nežijeme proto, abychom jedli". Takže možná se ze mě stává osvícená osoba, viz další odstavec :)

Filozofování o tom co a proč jím

Asi svému nejbližšímu okolí často lezu na nervy - ráda si totiž hraju na amatérskou psycholožku, baví mě filozofovat a hledat ve všem smysl. Dopřeju jim teď oddech :) a svými rozumy si dovolím obtěžovat zde.. Když jsem se zastavila a znovu si připomněla PROČ, tak jsem si uvědomila docela hezkou myšlenku. Nejsem povrchní člověk. Uznávám hodnoty jako jsou pravdivost (sama k sobě, k rodině, přátelům..), opravdovost, přirozenost. Jsem hrdá na to, že jsem nenormální (připravuju na toto téma článek :). Jenže jsem se doteď stravovala úplně bez souladu s tím, jaká jsem nebo alespoň chci být. Nechci být povrchní, nechci se dát zmást tím, že má někdo nejnovější auto, že je někdo doktor, právník. Nechci být ošálena jen povrchem. Toužím proniknout do podstaty, do jádra opravdovosti. Jak jsem ale jedla? Jedla jsem jídla, která byla krásná a lákavá na první pohled, ale jejich jádro bylo prázdné! Jen poutavé obaly, nablýskaný a nabarvený obsah, chuťové buňky byly uspokojeny na maximum. Když se ale vše vzdálilo očím a proniklo do těla, co se ukázalo? Že jsem jedla jen bezcennou hmotu, která utišila hlad a nic jiného tělu nedala. Prostě hlavne to sníst rychle, sníst toho hodně, ať to chutná dobře a prosím, ať se s tím nemusím vařit! Ať už jsem do světa hlásala cokoli, moje podstata, moje já, bylo umlčováno břečkou. Kázala jsem vodu, ale pila víno. Ať už jsem se snažila působit jakkoli, sama před sebou jsem se lhaním neobstála.