Nový volební systém pro ČR!

Volební systém do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu, krajských a obecních zastupitelstev by měl být v ČR poměrny. Záměrně říkám měl. V současnosti totiž poměrně velká část voličů na své poměrné zastoupení nedosáhne. V posledních volbách do Evropského parlamentu  24,35% voličů svého zástupce neměla. V posledních krajských volbách v Olomouckém kraji 15,33% lidí svého zástupce nenašla. (V dalších krajích to bylo obdobné.) V posledních volbách do Poslanecké sněmovny to bylo 5,98% lidí. Je patrné, že lidé by si přáli změnu, ale bojí se volit ty kandidáty, které považují za nejlepší. Ve volbách druhého řádu (kraje, evropské volby) si tento "luxus" ještě dovolí, ale strach z propadnutého hlasu v případě voleb do Poslanecké sněmovny je veliký a lidé radějí se skřípěním zubů (a Zubových) volí "menší zlo."  Přemýšlel jsem, jak by se dalo udělat, aby lidé neměli strach volit toho, koho opravdu volit chtějí a napadl mě zcela jednoduchý systém přepočtu hlasů na mandáty, který Vám předkládám k posouzení. Systém by šlo využít ve všech typů voleb, kde nyní hlasujeme poměrným systémem. Popsán je případ voleb do Poslanecké sněmovny.

Volební obvody: Stejné jako nyní - tj. 14 krajů. 

Počet volených poslanců v jednotlivých obvodech: Podle volební účasti v minulých volbách. 

Hlasovací lístek: Jeden lístek na kterém jsou uvedeni všichni kandidáti v daném obvodu (tj. stejně jako hlasovací lístky pro volby do obecních zastupitelstev). 

Způsob hlasování: Volič může zakroužkovat maximálně tolik kandidátů, kolik se v daném obvodu volí.

  1. Kandidáty může kroužkovat z různých politických stran - maximálně tolik kandidátů, kolik se v daném obvodu volí.  
  2. Případně může zakroužkovat politickou stranu (tím dává hlas všem kandidátům dané strany)
  3. Nebo může zakroužkovat politickou stranu a libovolný počet kandidátů z jiných politických stran. Tento počet ale musí být nižší, než počet poslanců volených v daném obvodu. Potom hlas dostanou zakroužkovaní kandidáti a zbývající hlasy si rozdělí prvních x kandidátů ze zakroužkované strany, tak aby celkový počet volených kandidátů byl shodný s počtem volených poslanců. 

Přepočet hlasů na mandáty: Mandát získají ti kandidáti, kteří získají nejvíce hlasů.  Celkový počet hlasů pro stranu je důležitý pouze v případě, že 2 kandidáti mají shodný počet hlasů (velmi nepravděpodobná možnost). V takovém případě získá mandát ten, jehož strana získala více hlasů. 

Výhody:

  • mandát získají ti, kteří mají ve svém obvodu opravdu nejvyšší podporu a nikoliv automaticky ti, kteří kandidují za nejsilnější stranu
  • všechny strany budou muset předkládat kvalitnější kandidáty, jinak nebudou jejich kandidáti zvoleni
  • předvolební kampaň stran nebude moci být soustředěna pouze na jednoho kandidáta. Budou se muset snažit všichni
  • lidé se nebudou muset bát propadnutí hlasů, budou hlasovat svobodně a nebudou volit „menší zlo“. Budou moci svobodně volit kandidáty napříč stranami, které považují za nejlepší.
  • rozdělení mandátů bude opravdu spravedlivé
  • rozdělení počtu mandátů do jednotlivých volebních obvodů podle volební účasti v předchozích volbách by mohlo více motivovat lidi chodit k volbám

Nevýhoda:

  • pravděpodobně více politických sil v parlamentu a s tím spojené možné potíže se sestavením vlády

 

Proto by bylo možné systém doplnit tím, že by se část poslanců volila jednokolovým většinovým systémem, kde by byli v každém okrsku voleni 2 kandidáti. Mohlo by se takto volit 81 poslanců. Volební obvody by vznikly sloučením 4 senátních obvodů.   

 

Tento systém by bylo velmi vhodné využít také např. ve volbách do obecních zastupitelstev. Tam by větší počet subjektů nemusel být vůbec na škodu. Silnice přece není ani levicová ani pravicová!  

V současnosti se totiž může stát že kandidát, který získá velké množství  preferenčních hlasů, ale kandiduje sám, nezíská mandát. Jako příklad lze uvést např. obec Svésedlice, kde v roce 2002 kandidoval nezávislý kandidát proti kandidátce politické strany. V obci se volilo celkem 7 zastupitelů. Nezávislý kandidát měl pátý nejvyšší počet hlasů a přesto nezískal mandát. Naopak kandidátka, která získala absolutně nejnižší počet hlasů mandát díky svému postavení na kandidátce politické strany získala.[1] Je toto spravedlivé? Takových případů by bylo možné předložit v celé republice stovky.  




[1] http://volby.cz/pls/kv2002/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=1&xnumnuts=7102&xobec=552429

 

Autor: Petr Zavadil | čtvrtek 24.9.2009 9:02 | karma článku: 12,83 | přečteno: 1629x