Telefonní alotria aneb náš zákazník, náš pán

Tak jsem se zas tuhle dočetla, že čeští telefonní operátoři jsou jedni z nejdražších v Evropě a za naše peníze nám nenabízejí skoro nic. Jako každý normální člověk, i já mám bohaté zkušenosti s reklamacemi všeho možného, včetně telefonních služeb.Dokud jsem používala klasickou předplacenou kartu, bylo vše v pořádku. Pak jsem ale přešla na tarif a začaly potíže.

Už jen ten fakt, že se hodlám vzdát své předplacenky, vybudil slečnu v operátorově prodejně k naprosté extázi, takže spustila neuvěřitelnej monolog na téma „naše nejdražší tarify“. Protože nerada skáču lidem do řeči ( s výjimkou rodiny, tam jsem mistr skokan), nechala jsem ji hovořit a házet čísly, která pro mne byla v oblasti naprosté sci-fi (fakt jako někdo dokáže protelefonovat měsíčně pět tisíc? Wau!). A protože se nerada tvářím jako morous, tak jsem se i usmívala. Moje chyba. Slečna zjevně dospěla k závěru, že mne její nabídka velmi zajímá (zatímco já si v duchu říkala: „jen se, holka, vykecej, máš za to body, a já ti pak řeknu přesně co chci“) a monolog nebral konce. To už jsme se pohybovali v jakýchsi „nesmírně výhodných tarifech pro podnikatele“,  které vyžadují účastenství minimálně pět čísel a superrychlý internet je k tomu za pouhé tři tisíce (mluvíme o období před cca 4 lety, fakt si nepamatuju, co ta slečna tehdá blábolila, takže ta čísla házím od oka – to pro rýpaly).

Tak, slečna domluvila a upřela na mne vyčkávavý pohled. Vrátila jsem jí ho zpět a požádala o studentský tarif. Dlužno jí přiznat, že byla profesionální. Ani nehla brvou a tarif zpracovala. A pak mi s úsměvem sdělila, že jako dlouholetý zákazník dostanu za odměnu volání na tři čísla v síti na šest měsíců zadarmo. Nemohla jsem tušit, že u tohoto operátora výhoda = velkej průser (dámy prominou). Nadiktovala jsem slečně ona tři čísla a poslušně čekala na esemesku s potvrzením, že služba včetně oné výhody byla aktivována. A měla jsem radost. Tři čísla zadarmo, to je fajn.

Za měsíc mi přišlo vyúčtování na šest tisíc korun českých. Když jsem se probrala z bezvědomí, do kterého jsem samou radostí nad kvalitou poskytovaných služeb upadla, šla jsem vypít sklenici vody a zavolat operátorovi. Kdybych volala hned, asi bych ho na dálku uškrtila (pomocí telepatie drátem od telefonu – pevně věřím, že bych to dokázala, a ani by ten drát nemusel existovat).

Po krátkém telefonátu s takovým velmi milým a vstřícným pánem vyšlo najevo, že ačkoli mi přišla ta potvrzovací esemeska, služba ve skutečnosti aktivována nebyla (že by pomsta slečny operátorky na prodejně?). A operátor mi sdělil, že mi ji tedy budou aktivovat od příštího měsíce, ale že tuto fakturu (a také tu další, neboť již uběhla polovička dalšího účtovacího období) budu muset zaplatit. Ale ty čtyři měsíce (sic! původně se mluvilo o šesti) potom budu fakt mít to volání zadarmo. Zavřela jsem oči, pomalu spočítala ty rudý kruhy za nima a pak jsem velice klidně (přece nechci aby mé hysterické výlevy kolovaly na YouTube jako výlevy jisté „inženýrky Kačeny“) tomu milému a hodnému pánovi na druhém konci drátu sdělila, že žádnou fakturu platit nebudu, že oni mi okamžitě pošlou dobropis a oficiální omluvu, jinak bude velmi, velmi zle. Asi jsem i použila nějaké ty paragrafy, každopádně milý pán na druhém konci drátu velmi dlouho mlčel (i tohle uměj zdvořile, dobře jsou proškolení) a pak řekl, že „se to nějak vyřeší“. Sdělila jsem mu, že se to samozřejmě vyřeší tak, jak jsem právě navrhla a telefonát ukončila. Dobropis přišel do tří dnů (i s tím omluvným dopisem) a volání na tři čísla zadarmo mi protáhli na devět měsíců.

Nějakou dobu fungovalo vše jak má. Ukončila jsem studia a musela se studentského tarifu vzdát a přejít na jiný. Po dlouhém vybírání jsem zvolila nějaký ten základní tarif a k tomu za týdenní příplatek volání na tři čísla zadarmo (ano, jsem nepoučitelná). Protože jsem naprosté technické střevo (můj první a dosud jediný pokus o nahrání nové melodie do telefonu skončil sežranými padesáti korunami a melodie nikde), zašla jsem si do prodejny. Tam byl zase takový milý pán a ten mi požadovaný tarif včetně oné služby zaktivoval.

Jak už je vám všem jistě jasné, účet za příští měsíc byl pětimístný. Shodou okolností byl tehdy můj bratr měsíc na brigádě na druhém konci republiky a neměl si tam s kým povídat. Tak mne pokaždé prozvonil a já mu zavolala zpět a krafali jsme opravdu velmi dlouho.

I telefonovala jsem opět operátorovi a celý proces se opakoval jako píseň pes jitrničku sežral přesně stejně jako před lety s jednou malou změnou a to v tom, že ačkoli tentokrát služba byla aktivována, operátor na prodejně se při zapisování čísel v jednom čísle seknul. Právě v čísle mého bratra. Poté, co jsem chvilku vyváděla a chvilku vyhrožovala, bylo mi sděleno, že vzhledem k tomu, že na to číslo zapsané operátorem jsem nikdy nevolala, a že tedy telefonní společnost přiznává svou chybu a tak mám zaplatit tu fakturu a vše bude OK.

„UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!!!!!!!!“

„No dobře, slečno, my Vám tedy pošleme dobropis, nic neplaťte.

A pak že to nejde.

Ne, operátora jsem zatím nezměnila. Mám u něj celou rodinu a navíc při řešení problému se vždy chovali mile a nakonec jsem vždy dosáhla svého. No a pokud budou zlobit, opustit je můžu kdykoli.

Přeji hezký den všem.