Vnímám, že se radikalizuji...

“The internet is shit today. It’s broken. It was probably always broken, but it’s worse than ever.” 

Více než pesimistická slova Petera Sundeho jednoho ze zakladatelů a mluvčích  (v minulosti vězněných) The Pirats Bay, mě nutí k malému zamyšlení.

Zdá se, že myšlenka svobodného SDÍLENÍ otevřených internetových obsahů bere za své a že na vině není nic jiného než bezohledná nenasytnost kapitalizmu. “Zavšivuje” internet a bezskrupulózním útokem bere každou skulinu, kde větří profit. Má jediný zájem – peníze, peníze a nic jiného než peníze. Bez odpovědnosti.

Lidé (sebe nevyjímaje) si zřejmě dostatečně neuvědomují fatální propojenost virtuálního a reálného prostředí, a tak všelijakým (ne)nápadným pohybům odehrávajícím se na internetu, ve smyslu jeho uzavírání a cenzury,  nevěnují odpovídající pozornost. Jinými slovy, nedohlížejí, že “útlak a vykořisťování” probíhající na internetu se zrcadlově promítají do našich reálných životů. Dokud nepochopíme zmíněné souvstažnosti v celé své obnaženosti, respektive neuvědomíme-li si kvalitativní rozdíl mezi léčbou kauzální a symptomatickou, budeme se cítit čím dál frustrovanější a své touhy po spravedlivějším světě pro všechny, budeme moci odepsat jako ztracené.

Pro mne je na celé věci nejsmutnější, že např. společnosti jako Facebook a Google lákající nás na online/offline budování lepšího/spravedlivějšího světa se vlastně rafinovaným vytvářením finančních monopolů bezostyšně zpronevěřují  svému hlasitě proklamovanému “poslání”. Mobilní operátoři zase podkopávají rovný přístup k internetu  speciálními nabídkami rychlého internetu pro ty, kteří si to mohou dovolit. No a “zanícení” ochránci autorských práv se též snaží přihřát si svou polívčičku. V roce 2012 jsem se na svém blogu přičinila pár poznámek na téma Internet, copyright & autorské právo (http://westman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=245230) a musím konstatovat, že ani po letech na svém základním postoji nic neměním.

Žijeme v sevření super bohatých zájmových skupin, zcela odtržených od existenčních problémů většinové společnosti. “V rovině sociálně psychologické platí, že zatímco pouhá nerovnost nebere lidem ambice vypracovat se vlastním přičiněním a dosáhnout lepšího osudu pro sebe a své potomky, po překročení určité hranice vede nesouměřitelnost k rezignaci jednotlicvů. Může však také vyústit v nepředvídatelné výbuchy skupinového hněvu”. (Jan Keller)

Socialista Peter Sunde to podle svých slov (na čas) vzdal. Pokračovat v budování spravedlivého světa hodlá poté, co se ta prohnilá konstrukce extrémního kapitalizmu definitivně zhroutí.  (http://motherboard.vice.com/read/pirate-bay-founder-peter-sunde-i-have-given-up).  V mezičase bude jistě prospěšné ustavičně šlapat chamtivým mocným na paty a všemožnými způsoby poukazovat na jejich bezbřehé sobectví.