TEDx Prague 2018 - myšlenky hodné šíření

Již několik let na YouTube doslova hltám zahraniční konference TED Talk/TEDx  (Technology, Entertainment, Design). Denní dávku mám tak dvě nebo tři. Podle náročnosti tématu. Uspokojit mě v tomto smyslu není tedy úplně snadné. 

Loni jsem dostala účast na pražskou konferenci jako dárek k vánocům. Letos jako dárek k narozeninám. Loňské téma Krásný nový svět/Brave New World  v první řadě pěkně zarezonovalo s mou tehdy vydanou a dodnes neprodávanou prvotinou Hladce obrace nahodit sejmout. Proč se neprodává? No, protože podle ní se žádný krásný nový svět postavit bohužel nedá. Podle Aldouse Huxleyho, Brave new world/Konec civilizace ale také ne. Nicméně jeho kniha se stala snad vůbec největším literárním počinem dvacátého století a jak vidno i neutuchající inspirací. 

Z letošního názvu Kotrmelce, jsem byla nejprve trochu rozpačitá. Konotaci, kterou ve mně název vzbudil, jsem bez velkého přemýšlení zařadila k těm negativním. Vzpomeňme třeba úsloví: „Jeho život je samý kotrmelec.“  Někde jsem se též dočetla, že výraz kotrmelec skutečně přeneseně evokuje cosi nečekaného, nepovedeného, nesrozumitelného. Další moje obava z Kotrmelce byla, aby TEDx nebyl zaměřený příliš sportovně. Zkrátka nějak jsem letos měla pocit, že to spíš neklapne.

TEDx Prague 2018 následoval těsně po mém větším vystoupení v rámci jedné arteterapeutické konference. (Téma: Umění - Já - Terapie).  Svůj příspěvek jsem připravovala s knížkou Chrisa Andersona, Přednášejte  jako na TEDu, v ruce. Výsledek se dostavil. Ovšem bohužel před poloprázdným auditoriem. Nicméně všem, kteří přednášejí a mají obavy, že nebudou schopni dostatečně zaujmout své publikum, vřele doporučuji důkladné vstřebání tohoto mimořádně zajímavého a poučného manuálu.

Ne náhodou jsem tedy letos byla více soustředěná na formální úroveň řečníků. V této souvislosti mě zaujalo, že organizátoří zařadili do programu naší bývalou top basketbalistku Janu Veselou. Během její prezentace před nabitým sálem (cca 1000 lidí) jsem si znovu uvědomila, že někteří lidé se trémy  nedokážou tak lehce zbavit a že dramaturgové konference se rozhodli tenhle opomíjený nebo spíše trivializovaný problém záměrně vypíchnout. Po, v jistém smyslu, rozpačitém, ale naprosto autentickém příspěvku Jany Veselé, nám byl ještě nabídnut snímek TED Talk How I beat stage fright. Z nouze cnost dopadla opravdu na výbornou! Jakoby umocnila tu obyčejnou lidskou sounáležitost, kterou bylo celé letošní setkání nějak citelněji prodchnuté.

Druhá žena, která mě velmi zaujala  byla Kamila Petrovská. Mimořádně pozitivním, citlivým a vtipným způsobem představila svého Třetího rodiče - praktického průvodce nevlastním rodičovstvím. Jsem přesvědčená, že kniha by měla být povinnou četbou pro všechny, kteří vstupují do nových (ne)manželských svazků  a zakládají nové rodiny s dětmi  a často i s  partnery z předešlích (ne)manželských svazků.

No a do třetice všeho dobrého. Hrdinkou večera pro mne byla jednoznačně  krásná a odhodlaná novinářka Pavla Holcová, která se nebojí šlapat na paty Ndranghetě - největší a nejmocnější kokainové mafii světa. Celá ta oblast investigativní žurnalistiky má můj velký obdiv. Často si kladu otázku, kde ti lidé berou motivaci pro svou dnes a denně život ohrožující profesi, když společností jsou tak nedocenění. (Kdyby mě dokázali nějak využít, přidala bych se k nim.)

I přesto, že jsem zmínila pouze tři řečníky a jejich vstupy (celkem jich bylo čtrnáct), považuji celou letošní  konferenci TEDx Prague 2018 za mimořádně úspěšnou a podnětnou.  Užila jsem si ji od začátku do konce a ani vteřinu jsem se nenudila. A také, a to je velmi důležité, nekručelo mi hlady v břiše. 

P.S. O kom se tu nemohu rozepsat i když bych hooodně chtěla, je Anatol Svahilec. To se musí vidět!!

https://www.th-film.com/video/8242377733402442275247.html