Profil budoucího prezidenta podle Magdaleny Westman

S nadcházející prezidentskou volbou formuluji desetibodovou představu budoucího českého prezidenta. 

Vytyčuji jistý ideál a budu poměřovat (binárně, každého s každým) jak se k němu vážní uchazeči o prezidentské křeslo budou blížit.

Vygeneruji si člověka, kterého zvolím českým prezidentem. V případě, že více kandidátů skončí se stejným počtem bodů, hodím je do klobouku a koho vytáhnu, toho zvolím.

1. Budoucí český prezident by měl být člověk s dostatečnou mozkovou, plasticitou, respektive kulturně a sociálně fluentní. Měl by v sobě mít nastaven nějaký spolehlivě fungující mezikulturní přepínač, který by mu umožnil pohybovat se v nových a rychle se měnících souvislostech jako ryba ve vodě - přirozeně, tvořivě a produktivně.
2. Jednoznačnou prioritou budoucího prezidenta by měly být otázky spojené s klimatickou změnou. Budoucnost jí bude podřízena ve všech oblastech lidského konání a nažívání.
3. Budoucí prezident by měl být vzdělanostně zběhlý a názorově konzistentní v otázkách nacionalismu/ fundamentalismu/ terorismu. Měl by přemýšlet a konat v intencích filozofa Wilhelma von Humboldta a jeho pojetí kultury: “…kultivovaný člověk vnímá lidstvo jakožto celek, zná umění a literaturu jiných národů a má cit a pochopení pro lidský život ve všech jeho vyšších formách i usilováních”.
4. Budoucí prezident by se měl intenzívně zasazovat o reformu vzdělávání přizpůsobenou tzv. přechodové generaci vyrůstající v období chaosu, všemožných rizik, ale i dosud nevídaných možností. Měl by, v rámci svých možností a kompetencí, účinně napomáhat propojování technologií, vědy a umění jako hlavního kurikula a nejschopnější, nejodpovědnější i nejmoudřejší jedince všemi dostupnými prostředky přitahovat k učitelské profesi.
5. Budoucí prezident by měl iniciovat a vehementně podporovat zásadní změnu v pohledu na zdravotní péči, jejímž jediným do budoucna možným směřováním, je úzká součinnost národů a vlád v rámci globálního zdravotním systému. Mělo by mu být jasné, že péče o zdraví má politický, sociální a ekonomický rozměr. Že neznamená jen absenci nemoci, ale daleko více fyzickou a psychickou pohodu umožňující lidem produktivně se podílet na rozvoji společnosti. Zároveň je třeba, aby budoucí prezident vnímal a zdůrazňoval jak kolektivní tak individuání přístup ke zdraví a na tom stavěl odpovídající intervence.
6. Budoucím prezidentem by se měla stát osobnost, u níž se dá vystopovat systematická, dlouhodobá a zejména nezjištná participace na „věcech veřejných“. Měl by to být člověk, kterému šlo vždy především o společnou věc a byl jí ochoten i mnohé obětovat.
7. Kandidát na budoucího prezidenta by měl bez problému nechat nahlédnout do svého soukromí. Mělo by z něho být zřejmé, že život dotyčného nebyl jen nepřetržitým řetězcem politováníhodných kompromisů, honbou za úspěchem a vyděláváním peněz.
8. Prezidentký kandidát by měl představit svou rodinu, manželku, děti, rodiče i nejbližší přátelé, aby bylo možné si udělat obrázek o kvalitě jeho interpersonálních vztahů i o "odkazu", který ve svých bližních zanechal.
9. Prezidentský kandidát by měl být autentický a charismatický člověk, přednostně humanitního vzdělání, který strávil alespoň část života v zahraničí a nechybí mu tedy základní nadhled. (Aktivní znalost nejméně jednoho cizího jazyka je samozřejmostí.)
10. Budoucí prezident by měl být šiřitelem pozitivního míru, jenž neznamená pouze nepřítomnost napětí, ale přítomnost spravedlnosti a bratrství. Měl by být člověkem konstruktivní mezilidské integrace.

“Čas se nachyluje a hodiny osudově tikají – musíme jednat hned, než bude příliš pozdě.”

Martin Luther King jr.