Prof. Klaus a konec jedné éry

Jsem manželka Jihoafričana. Tchyně Tchajvanky, Slováka a čvrtinového Němce. Teta polovičních Američanů a čtvrtinového Súdánce. Neteř naturalizovaného Francouze...

...A kmotra sestřenice mých dětí - naturalizované Němky provdané za francouzského muslima. To je moje širší rodina. Možná tedy ještě větší mix než se kterým se setkal prof. Klaus na výletní lodi. (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zamer-likvidovat-hranice-statu-pise-vaclav-klaus/r~b84233e2928f11e98aa4ac1f6b220ee8/ ) Věci se seběhly zcela přirozeně, nejsou dílem nějakých kosmopolitů, kteří si dali za cíl co nejvíce zlikvidovat hranice mezi státy a národy jak o tom píše prof. Klaus.

Právě čtu zajímavou knihu Johna Henryho Newmana, Idea univerzity (2014), kde se mimo jiné píše: “Pro Wilhelma von Humboldt - stejně jako pro jeho bratra Alexandra – bylo jedním z klíčových pojmů světoobčanství. Němečtí myslitelé (např. J.G. Herder) se už od druhé poloviny 18. století začínali vymaňovat z tradičních evropských hodnotvých hierarchií a oceňovat svébytný přínos dosud upozaďovaných kultur. Na tomto rozšiřování obzorů se významně podílel také J.W. Goethe; dokladem i emblémem touhy poporozumění mezi kulturami je kupříkladu jeho sbírka Západovýchodní díván (1819). Stěžejním momentem tohoto kulturního pohybu byl rovněž prudký rozvoj věd, k němuž zásadně přispěli také oba bratři Humboldtové; přírodovědec Alexander a srovnávací jazykovědec Wilhelm patřili k první generaci evropských učenců, kteří nahlíželi svět v důsledně globální perpektivě”.

Pár let strávených v Jižní Africe mě přivedlo k Wilhelmovi von Humboldtovi již před časem. Na jeho universalistické pojetí kultury mě upozornil Roger Scruton v knize Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře (2002). Podle Humboldta vnímá kultivovaný člověk lidstvo jakožto celek, zná umění a literaturu jiných národů a má cit a pochopení pro lidský život ve všech jeho vyšších formách a usilováních.

Prof. Klaus se nedokáže smířit s tím, že žijeme v globalizovaném světě, ve kterém jsou naše každodenní aktivity stále více ovlivňovány děním na druhém konci světa. Jinými slovy náš životní styl neexistuje bez globálních důsledků. Přímým důsledkem globalizace je post-tradiční sociální řád. .

Anthony Giddens v knize Beyond Left and Right (1994) uvádí do souvislosti post-tradiční společnost a vzestup fundamentalismu. Hledá odpověď na otázku co je fundamentalismus a odpovídá: “ It is, so I shall argue, nothing other than tradition defended in the traditional way.” (Podle mého názoru to není nic jiného než tradice obhajovaná tradičním způsobem). Podle Giddense se fundamentalismus může rozbujet ve všech sférách společenského života – náboženství, etnicita, rodina, gender, atd., zkrátka všude tam, kde se tradice bere jako samozřejmost místo toho, aby se o ní rozhodovalo. (Poznámka: samozřejmě mám pocit, že prof. Klaus myšlenkově spěje k fundamentalismu.)

Zdá se, že prof. Klaus nereflektuje sociální realitu. Pravděpodobně zatím ani nepostřehl, že staré pojetí politiky je z hlediska potřeb současného světa již neproduktivní a že hybnou silou se stává nová střední třída anglicky označovaná jako global professionals. K tomuto proudu se u nás nepochybně řadí Piráti a v tomto mimořádně osvěžujícím duchu signalizujícím Nový začátek se též nesou demonstrace organizované Milionem chvilek pro demokracii. Možná ale, že otec a syn Klausové stále ještě věří, že přecejen větru, dešti poručí.