Blog na páteční večer. Lehký jako šumivé víno a stejně tak mi některé z těch písniček v tom teple stoupá do hlavy :)
K létu láska patří tak nějak neodmyslitelně. Je to více méně pochopitelné. Ona romantika a procházky za západu slunce je jedna věc, ale milování na mezi v červenci a v lednu je sakramentskej rozdíl...
Každopádně večery jako je ten dnešní ve mě probouzejí tu šestnáctinu krve, kterou mám z babičky strany pravověrně italskou. No, jo... Jenže nejeden ( A zdaleka nejen Ital ) sliboval a chyboval.... To pak ženská musí bejt silnej kus...
Do krásnejch slov a tónů takovou situaci popisuje tahle nádhera od Nezmarů...
Naštěstí ne každá vzpomínka na chlapa musí v děvčatech vzbuzovat trauma. Navíc... Navíc je tu čas. Když se pak vracíme zpátky o pár let, naše bolesti utlumí mastí, kterou umí namíchat jen on...
Když se tak dívám na obrázky ke krásné "kotlíkařině" Kamelotů vlastně to ani nemůže být jinak. Věra už s Romanem dlouho není a pěkně dlouho tady schází i Bůček. Ale poslouchá se to pořád moc pěkně :)
No, málem bych zapoměl, že jsem ten vysloužilej rocker... My rockeři vypadáme ( Všichni mimo mě tedy.) drsně a občas umíme popoletovat na louce mezi květy. Ostatně kdo by tak opulentně prostřeným stolům, zvlášť teď v létě na zábavách odolal.
Potvor, těch se ale bojíme. Na to vemte jed.
Jednoznačně lepší než se vás ( ženy) bát je ovšem po vás toužit, získávat vás a někdy taky ztrácet. To je pak jednoznačná inspirace nejen k válkám, ale taky třeba k nestárnoucím písničkám. Oskar Petr jednu takovou napsal na první sólovku Davida Kollera...
Nakonec písničkové poradny by měl po kotlíku a rocku přijít taky pop. Pro pravidelného čtenáře nebude překvapením, že jsem velkým fanouškem Marcely Králové. Tak užívejte večera, léta a klidně si i něco naplánujte. Člověk by se měl na něco těšit, jinak to není ono :)
