Moje královny naší pop music...

Nejen rockem živ je člověk ač je jím odkojen. Takže račte vstoupit a jistě můj výběr můžete doplnit ....

Inu asi nelze začít jinak...   Lucku jsem poslouchal v Arakainu a přiznávám, že Neposlušné tenisky jsem kousal jen velmi těžko :D Jak šel čas, tak jsem našemu blogerskému kolegovi odpustil a některé její písničky z období ze spolupráce s Petrem Hannigem si doslova užívám. Myslím, že tahle poloha  z písně Václava Zahradníka jí neskutečně slušela...

Marcelu Královou jsem minulý týden u blogu hrál. Je neskutečná škoda, že nenašla autora který by ji "udělal" . Talentem za Luckou nijak nezaostávala. Vzpomínka je z pořadu Šest ran do klobouku. Co i přes aranže které jsou v porovnání s originálem jen chudí příbuzní dokázal její hlas a přednes ať posoudí každý sám...

Malá žena s velkým hlasem a pohnutým osudem zemřela v ústraní v pětačtyřiceti letech. Naštěstí si Janu Robbovou můžeme díky mnohým záznamům pouštět znovu a znovu....

No a pro mě jednoznačně nejvíc... Nádherná ženská s krásným  charakterem a podmanivou barvou hlasu. Recitál Proudy lásku odnesou byl na dlouho dobu její labutí písní v televizní práci. Pro mě je vrcholem i pro (jejího v té době manžela) režiséra Jana Němce. Tak si jej připomeňme hned dvakrát...Jedná se, alespoň podle mého názoru o naprosto nadčasovou záležitost.. Mamá není typickou písní pop music, ale je stále krutě aktuální...

Čas soudců Marty Kubišové už se blížil. A je jen spravedlivou satisfakcí, že zlo netrvalo věčně...

Fajn nejen zbytek víkendu vám všem....

Díky, haf, haf a packu na to. Pro BlogI Dnes Fík Maxipes.