Kokain v Poslanecké sněmovně je ten nejmenší problém...

Tento blog nemá za úkol propagovat návykové látky. Ani popírat jejich nepříznivý vliv na lidské zdraví ...

Česko je země neskutečných příběhů...

Po více než třech desítkách let, kdy byla dávno promarněná euforie z nabyté svobody, vůle té svobodě něco obětovat...

Kdy se z nás stal skanzen průmyslových odvětví, které při konkurenci levné pracovní síly v jiných částech světa nemají budoucnost...

Kdy cokoli nového, vyčnívajícího a progresivního titulujeme hanlivým přívlastkem, v marné naději vrátit svět do časů manufaktur...

Kdy mladé talenty často raději odchází do ciziny, protože jim nestojí za námahu se tady pinožit...

Kdy se divíme tomu, že desítky let klientelismu nemůžou skončit jinak než vládou oligarchů, nebo beztvarých slepenců bez praxe a vize...

Kdy schopnosti zaměňujeme za všehoschopnost, morálku za moralizování...

Kdy nedokážeme často dohlédnout za naučená hesla... až tam někam na člověka...

Řešíme kauzu bílého prášku ve sněmovně.

V zemi kde chlast je brán skoro jako hrdinství. Učit pít děti je pak normou a nikdo se nad tím nepozastavuje...

Popravdě ... Mám takovej dojem, byť návykové látky nechci propagovat, že takovej větší mejdan by té strnulosti stran soupeřících o hlasy prostého lidu jenom prospěl. Vždyť horší už to být nemůže.

P.S. Po přečtení diskuze pod výsledky Blogera roku mám dojem, že by trošku uvolnění neuškodilo ani řadě diskutujících...