Motivace studentů v odborném školství před covidem a po něm ...

Zamyšlení. Snad s přesahem. Protože výchova dalších generací se týká každého z nás. Je přímo bytostným zájmem všech. Bez dětí/mládeže by totiž žádná budoucnost nebyla...

Neumím posoudit historii. Vím jen z vyprávění svého táty, že když ve škole, nebo kostele zlobil ... Dostal od učitele/faráře. Doma byl bit dvakrát tolik, protože si přeci „zasloužil“. Nebyla to praxe , zvlášť na venkově v padesátých letech, ničím výjjimečná.

Já sám jsem měl díky tomu „výhodu“. Odpor k fyzickým trestům se mu vryl pod kůži natolik, že byť měl vzhledem ke své spíš menší postavě sílu „jako bejk“ ... Nikdy mě nepraštil , nenaplácal ... Exekuci v nezbytných případech musela vykonávat chudák mamina...

Nicméně... Třeba v době učení se s námi nikdo „nemazal“. Vrcholným zážitkem , který si do puntíku pamatuji dodnes bylo dvouhodinové zavěšení za opasek na háku v „masáku“. ( Řeznický chladící box.)

Kdybych tyhle metody používal dneska, nejspíš bych místo blogování právě „kroutil v báni“ zasloužený trest. Jestliže se má generace dokázala z podobných „akcí“ poučit a učit, dneska by to nedalo mimo traumatu nikomu nic.

Do odborného školství jsem „vlezl“ jako čtyřicátník. Zjistil jsem, že „děti“ (Nemají moc tohle oslovení rádi, tak pssst) se nejvíc naučí naopak, právě s pocitem bezpečí.

Covid navíc „zamíchal karty“ , že je třeba vzdělávat je především formou hry. Odpovědnosti se nenaučí tím, že na ně řvu s naběhnutou žílou. Ani strašením, že neodmaturují/nevyučí se...

Odpovědnosti se naučí tím, že jim dáte možnost ji projevit. Přiměřeně jejich věku.

Tak se moc těším, že příští rok bude třída hotelováků pěstovat mikrobylinky pro celou školu, natáčet videa... Taky se nemůžu dočkat, co dalšího vymyslím pro další ročník. Na všechno co se povede. I na to co „zmatláme“. Protože chyba je náš největší kamarád. Konkrétní chyba nás učí víc, než povšechné plácání po zádech.

Zjistil jsem to kdysi jako šéfkuchař. Při vedení omladiny to platí stejně tak.

Jednou z oblastí, kde lze studenty motivovat, jsou i soutěže. Když se to nepovede... „Prd se děje.“ A když ano...

Vypadají spokojeně jak ti před ovidem ... ( A mě do náruče zase nikdo nevzal!)

Tak ti po něm ...