Životy vojáků, to bylo to poslední o co prvoválečným plánovačům šlo. Výborný film o nich natočil kdysi Stanley Kubrick a jmenoval se Stezky Slávy...
Po důkladné, ale neúspěšné dělostřelecké přípravě, která probíhala od 24.6. 1916 vyrazili 1.7. 1916 spojenci do útoku na německé pozice. Přesto, že bylo během dělostřelecké přípravy vypáleno víc než milion a půl střel dostanou se spojenci do křížové palby německých kulometů a dělostřelectva. Vzhledem k tomu, že počet střel je impozantní, je to překvapivé. Víme li dnes ovšem,, že šlo převážně o šrapnely, je to překvapivé již méně. Nejsou zničeny ani zátarasy z ostnatého drátu, za což se hned v prvních hodinách boje bude platit krvavá daň. Britové jen první den napočítají 57 000 mužů ztrát, z toho třetina padlých. Francouzi a ostatní na tom nejsou o moc lépe.
Toho roku čeká až do příchodu podzimních plískanic vojáky krásné počasí. Bohužel si jej neužijí. Mlýnek na maso semele do listopadu kdy bitva skončí životy více než milionu vojáků. Po tisících mašírují denně s plnou polní na smrt. Bez parády, v hnusu, jakoby zemřela i země kolem dokola. Výsledek skončí víceméně patem. Velkolepý ( co do čísel) nástup spojenců neuleví francozským částem fronty,. Cena za každý získaný metr je neúměrně vysoká.
Bitva na Sommě se stane symbolem nesmyslného umírání a špatné vojenské taktiky, kdy velitelé zkouší zda mají víc vojáků než nepřítel nábojů do kulometu. Nedá se však říct, že z historického hlediska nepřinesla nic. Dala světu zhruba tři věci.
Tou prvním je tank. Ale tanky, které za čtvrt století profrčí západní Evropou pod velením Heinze Guderiana u Sommy ještě nehledejte. Kolosy jsou dobré na zdolávání drátěných plotů a svůj potenciál dávají v této válce spíš jen tušit.
Druhý pojem, který tato bitva světu přinese je posttraumatická stresová porucha. Nutno říct, že ještě dlouho poté bude řada velitelů na své vojáky tímto syndromem stižené pohlížet jako na simulanty a podvodníky.
V neposlední řadě jako celá Velká válka způsobila i bitva na Sommě rozmach v umělém nahrazování končetin a částí těla, které nebohým vojákům nepřítel ustřelil..
Jak moc se lidstvo poučilo, se ukázalo o čtvrt století později, kdy si tato hromadná jatka s použitím modernější techniky zopakovalo.
Díky a ahoj Filip
