Hrdinové a děti

Je to týden co jsem tu psal o velkých dětech, které v nás dřímou. A to jsem  ještě netušil, že v úterý budu to velké dítě v sobě moci vypustit i já.

Často se tu poslední dobou dokola řeší kdo je hrdina, kdo práskač, nebo dokonce vrah.

Tak u nich dvou je to jasný.

Tam se snad se shodneme kavárníci i obdivovatelé Miloše Zemana.

Pevně věřím, že je má za hrdiny jak Kalousek, tak Babiš.

A tady na blogu v ně pevně věří společnou silou pánové Lička s Matuškou.(Já se jim tímto omlouvám. 

 Pokud jim demonstrace názorových protiproudů a protipólů vadí vyměním je) :)

Neměl jsem při sobě bohužel diktafon tak nemohl vzniknout plnohodnotný rozhovor.Jak mě to zpětně mrzí.

Proto jen stručně pár jejich dojmů.

Všude dobře doma nejlíp. To tvrdí oba dva. A že mají procestovaný jó velkej lán světa.

Když je ale trošku novinářsky podusíte, nejzajímavější a největší dojem na ně udělal Tchaj-wan.

Ten větší a o něco starší mi povyprávěl o zrychlující době.Že pár desítek let zpětně při vyprávění příběhu stačil dětem jeden až dva obrazy. Ale v dnešní klipovitém nečasu je jich třeba na to samé osmnáct.

Ten mladší a menší si liboval, že ani v dvaadevadesáti ho neloupe v koleni.A to je fajn.

No a já...? Já litoval, že jsem jim nepřivezl nic na zub.Nejradši mají prý včelí vosk a v tom jsem při zajišťování občerstvení fatálně selhal.Přesto tihle dva frajeři nedali najevo jakékoli roztrpčení :)

Díky a ahoj Filip.