Celou ideu spropitného považuji za neuodůvodněný nesmysl a za ustálený kulturní zvyk, který mě vždy ke konci pobytu v resturaci dloubne do žeber, to uvažování, kolik tam vlastně mám nechat. Zvlášť při krátké návštěvě. Z hlediska logiky věci, nejen že platím za poskytnutou službu, čili není třeba dávat už nic navíc, ale hlavně nevidím smysl v představě, že bych měla nějak číselně vyjadřovat svům momentální psychický stav pesronálu restaurace. Co to má za smys,l připlácet za to, že se momentálně cítím spokojena? Buď jsem spokojená, či nejsem, to může být z mnoha důvodů - třeba mě tam rušilo rádio nebo televize, nebo tam neměli pivo co ráda piju, nebo se mi nelíbilo místo, kde sedím... proč bych ale toto měla nějak finančně vyjadřovat? To je přece má věc a nemusí to být chyba provozovny. No a když jsem spokojená, protože si dám pivo, oni mi to pivo donesou, já ho vypiju, tak proč bych zase měla připlácet jen za to, že vše proběhlo podle očekávání a nic zvláštního se nestalo? Nevidím v tom smysl. Je to totéž, jako by bylo zvykem před placením vždy vyplňovat před personálem nějaký krátký dotazník spokojenosti.

Proč to rozebírat. Spropitné je věc svobodné volby. Nechcete dát, nemusíte (jinak to není spropitné, ale přirážka k ceně). Každý to máme jinak

Dýško by se mělo dávat podle toho, kolik člověk vydělává. Nezlobte se, ale nebudu dáváat stejné dýško, jako někdo kdo bere průměrnou mzdu v zemi a já zhruba její polovinu. Takže udávaných min. 10% ode mě neuvidíte. Max 5% Před 11 lety jsem pracoval na stavbě (byla ekonomická krize a nějkaou přechodnou práci jsem potřeboval) často výkopové práce v létě na přímám slunci. Mzda 10000 hrubého bez prémií a benefitů. Min. mzda byla tehdy 8000 kč. A nikdo mi nabíc za tu šílenou dřinu nedal. Takže tolik k realitě ostatních profesí.

A platí to oboustranně ? Nevím, že by nějaký hospodský dával dýško našim servisákům. A to vydělává víc, než oni.

Dřív jsem při placení zaokrouhloval nahoru vždy, tedy i při placení obědových menu, ale to je minulost. Vím, že je to ode mě vůči personálu velmi škaredé, ale v posledních asi dvou-třech letech při placení pípnu na korunu přesně a jdu. Výjimky jsou, ale jsou to fakt výjimky.

Proč? Pokud si vezmu nárůst cen pod vlivem nejprve EET, pak po zdražení vstupů a inflačního apetýtu tvůrců cen v restauraci, tak se mi zdá, že už je to drahý i tak dost.

Co se týče zdanění, záleží na tom, jak je spropitné poskytnuto (hotovost/karta) a u koho skončí (zaměstnanec/OSVČ/právnická osoba). Pokud u zaměstnance, tak se má zahrnout do základu daně se všemi důsledky (zdravotní/sociální/daň z příjmu). Sorry.

Zde zmiňované osvobození od daně "ze zákona" se vztahuje na ostatní příležitostné příjmy, které nesouvisejí s výkonem práce nebo činnosti (u OSVČ). Slovo "příležitostné" neznamená, že je ten příjem při každé příležitosti, ale opravdu jen občas a náhodně. Sorry podruhé.

Že se to v praxi dělá jinak je všem jasné a vzhledem k pracnosti a obtížné prokazatelnosti to nikdo moc řešit nebude.

Spropitné je osobní dar marginální výšky. Takže bez daně. Sorry potřetí

Vnuk pracuje jako vedoucí kuchař v jedné z "lepších " restaurací. Jestli je to tím, že vlastník není občan ČR, ale dostává slušnou mzdu a je z ní odvádění vše, co stát požaduje nevím, ale že je to obrovská výhoda vnuk ocenil , když se nešťastně v práci popálil a byl delší čas na nemocenské. Vzhledem k tomu, že dobří spolehliví kuchaři jsou dnes kriticky nedostatkovým "zbožím" na pracovním trhu, měli by kuchaři ve vlastním zájmu totéž požadovat jako podmínku zaměstnání i od českých restauratérů.

PS. Dávat spropitné, považuji za slušnost a za výraz spokojenosti se službami. Dávám ho automaticky a v hotovosti mimo účet když platím v restauraci kartou.

Dýško je ale vlastně dárek majiteli restaurace, který umožňuje dávat zaměstnanci nízkou výplatu. Je to tak velmi sporný, netržní prvek.

Taky platím kartou a cca 10% z ceny dávám v hotovosti.

Ale ono je to vážně divné, že by host měl platit dvakrát, jednou oficiálně, jednou neoficiálně.

Prostě každá věc, nebo služba má svojí cenu, spropitné mi přijde prostě divné

Pokud pro mne personál udělá něco navíc, nebo jsem opravdu spokojen, proč dýško nedat ? Ale pokud ho někde vyžadují, je to pro mne znamení, že si neváží své práce a nedokáží ji ocenit.

Nelíbí se mi, že majitelé podniků nechávají personál v nejistotě ohledně jejich příjmu a nechávají je částečně závislé na spropitném.

Říkám si co se s tím dá dělat. Tak třeba to spropitné přestat platit.

Jak k tomu přijde třeba prodavačka v obchodě? Pár drobných jí nechá málokdo a to i přesto, že mu odborně pomáhá vybrat vhodné zboží a dobře poradí...

Sorry, ale dýška v pohostinství jsou špatný zvyk.

Dýška se dávala i za komoušů. Ti také nechávali zaměstnance v nejistotě?

Při platbě kartou je doporučováno, zaprvé v případě pana vrchního položit minci dýška na stůl a nebo ji, zadruhé v případě slečny či paní vrchní vložit (či vhodit) rovnou do výstřihu (=záňadří)

Pokud by se mělo dýško zdaňovat, nebudu ho dávat.

Že by si měli číšníci vést finanční deník, aby vedli požadovanou daňovou evidenci mimo mzdových příjmů, a platili z toho daně, tak taková stupidita doufám nenapadne ani této, ani žádné příští vládě! I když o příčetnosti českých vlád mám silné pochybnosti.