- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Přiznám se , že nejsem úplně nadšeným podporovatelem budování jakýchkoli kultů osobnosti, byť je mi ta osobnost sebesympatičtější. Stejně je tomu v případě našeho prezidenta z dob, kdy celý svět voněl po naději a taky té pravdě a lásce. Minimálně tomu většina z nás chtěla věřit a podle toho to taky vypadalo. Nikdy předtím, ani potom, už jsem na ulici nevídal tolik usměvavých tváří jako tenkrát.
Nepolitická politika se ukázala být jen utopií a vize ideálů vystřídal tvrdý pragmatismus. O to víc si následně idealisté natloukli čumák. Skandování na náměstích typu "Havel na Hrad!!!" čím dál častěji střídala jeho dehonestace, vytahování soukromí, často přeháněné, či zveličované. Václav Havel nebyl svatý, to rozhodně ne, ale dokázal sám sebe přerůst. Významem i poselstvím.
Když srovnávám, kolik špíny na něj vyteklo i zcela vylhaně, a kolik zastánců měl nedávno zemřelý Miloš Jakeš...kolik moralistů nad ním pomalu uronilo slzu... a zároveň, je v té samé skupině řada těch, kteří se o Václavu Havlovi nebojí nasdílet sebevětší kravinu a odplivnout si.... je mi prostě smutno.
Ale abych se vrátil, k blížící se premiéře filmu. Podle prvních ohlasů a ukázek, nepůjde o žádné svatořečnění. Vůbec to nevypadá blbě. Takže ač bych to ještě nedávno neřekl, dost se na premiéru těším. Jak to máte vy?
Ve filmu zazní i nová verze písničky Modltba pro Martu...
Díky a ahoj Filip.
Další články autora |