Tak mě napadlo při psaní vzpomínek na Henry Chinaskiho, že lidi v gastronomii a beatnická generace, jsou vlastně jeden jediný vzorec DNA. Nebo snad ne?
My lidé gastronomie, jsme vlastně svým založením jednoznačně beatnici. Neznám svobodnějších otroků. Alkohol a další omamné látky jsou naši bratři v dobrém i zlém. Pamatuji jako dneska, když jsem při nástupu do jedné vyhlášené restaurace absolvoval přednášku o stoprocentním zákazu pití alkoholu v pracovní době. Inu, bylo mi trošku smutno. Rozhodl jsem se však přežít šichtu se zbytkáčem v žíle, však se večer doplní. Jaké milé překvapení mě však čekalo v kuchyni samotné. Vrhl jsem se do práce jako lev a ejhle.... při prvním otevření mrazáčku se na mě culila lahvinka vodky, když jsem doběhl s vycezenou omáčkou do šokeru (mašinka co chladí a mrazí) smála se na mě libová hruškovice. Inu, když chceme, prostě si poradíme.
Mohlo by se zdát, že takový kuchař s dvojkou v žíle toho moc na rozdíl od svých beatnických vzorů nenacestuje. Chyba lávky. Od toho jsou v restauracích tématické týdny. Procestujete všechny známé země a jednu neznámou, kde teda neváří nic moc. Ani na mapě jsem ten Vegetarianland nenašel. Budu muset někdy zkusit Google. Pokud někdo protestuje, že výsledkem těchto týdnů bývá často spíš parodie, než poznání... pak ano, má jistě pravdu. Bbq je taková trošku šumavská a suši mívá občas brněnský dialekt. Jenže ono ani objevování světa v trvalém rauši nejspíš nikdy nemělo hodnotu disertačních prací.
Každopádně svoboda, takřka absolutní to je to co nás s beatniky spojuje nejvíc. Je nám úplně jedno, jestli nás ostatní mají za pitomce, jsme přece svoji vlastní bohové. K nezaplacení jsou momenty, kdy u nás na vsi sedí u jednoho stolu světová celebrita a dvojnásobný mistr světa Formule 1 a vedle místní bezdomovec. Oba jsou v pohodě, jeden druhého neotravuje a neřeší...Co může být víc? Není tohle ta správná- Svoboda, rovnost, bratrství.?
No ano, bezdomovci na vsi nejsou. Označujeme tak jedince, kteří bez sourozenců a manželek po smrti rodičů pustnou, chalupa jim padá na hlavu a grunt zarůstá plevelem.
Stejně jako zmíněným beatnikům se nám pak často něco nepovede. A zdaleka každý z nás není Ginsberg, Bukowski či Kerouac. Tak nás milujte nebo nenáviďte. Každý podle svého gusta. My vás možná místy zvráceným způsobem... ale milujeme všechny :)))
Díky a ahoj Filip.
