Z deníku Bridget Jonesové: Sluníčko svítí, vzduch krásně voní a bagry štěbetají

Objevil se u nás nový živočišný druh. Je větší než slon a štěbetá jako hejno ptáků. Obývá vyschlé rybníky a s největší pravděpodobností se živí romantickými dušemi. Tedy tu moji málem sežral. ;-) 

Z okna kanceláře se dívám na náš vrchlabský kačák. Mám ten výhled moc ráda. Každý den, dokonce v každou denní dobu, to tam vypadá jinak. Momentálně to tedy není taková poezie jako jindy, ale kdo chce, tak si kousek té poezie vždycky najde. Třeba já, že? ;-) Už několik dní se tu rozplývám nad štěbetáním ptáčků. Vyloženě jsem si na té ptačí muzice ujížděla a užívala si ji. <3 Trochu mi vrtala hlavou intenzita toho zpěvu. Nejdřív jsem si říkala, že v blízkém okolí asi musí být hodně hnízd s mláďaty, protože ta většinou na sebe upozorňují vytrvalým pískáním, neboť mají stále hlad a potřebují překřičet sourozence, aby rodiče věděli, že ten jejich hlad je prostě ten největší. Ale protože to štěbetání má opravdu sílu, tak jsem nakonec celou věc přehodnotila a pojala jsem podezření, jestli to spíš není vodní ptactvo, co se sem pravidelně po zimě navrací z jihu. Aby taky ne! Mají tady přepychový bejvák se spoustou zeleně a s luxusní vodní plochou. Já být pták, tak se taky vrátím. ;-) Jenže letos je právě čekalo velké zklamání.  Letos se vrátili a voda nikde. Jen vybagrovaný dolík. Tak teď nasraní poletují kolem a špačkují, a to je to překotné štěbetání, co já tu slyším. ;-) Jo, teď jsem na to určitě kápla! Tohle si nemůžu nechat pro sebe, musím to hned s někým posdílet.

„Všiml sis toho štěbetání venku? Už to trvá několik dní.“ Obrátila jsem se důležitě na kolegu s tím, že si poslechnu jeho názor a potom mu sdělím svoji převratnou teorii o stěhovavých ptácích, co se vrátili domů a našli tady jen vybagrovaný rybník. To bude čubrnět, jakou má vedle sebe přírodovědkyni a ekoložku. ;-) :-D „Nooo, všiml." Odvětil mi s ledovým klidem kolega a pak pokračoval: "Taky jsem si nejdřív myslel, že jsou to ptáci, ale nejsou. Ony totiž tomu bagru, co tam bagruje tu hlínu, takhle vržou ty pásy.“ V tu chvíli mi spadla čelist. „To si ze mě děláš srandu???“ vypravila jsem ze sebe. Bohužel, nedělal!!! Tomu bagru fakt vržou pásy a přes okno to zní jako ptačí štěbetání. Jako ti realisti fakt člověku zkazí každou radost!!! Já si tady min. tři dny libuji, jak je to krásné mít kancelář de facto „v přírodě“. A on mě takhle surově posadí na zadek. „Já jako nevím, komu tím, vy realisti, prospějete!!!“ :-D :-D :-D

http://ivavotockova.cz/2017/06/23/slunicko-sviti-vzduch-krasne-voni-a-bagry-stebetaji/