- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Osobně mi přijde Kalouskova reforma nic neřešící a zejména neatraktivní - i pro vysokopříjmové skupiny. Vyvedení malé části finančního objemu z průběžného systému je prima, zásadní nevýhody průběžného systému ale zůstávají. Je škoda, že současná vláda nemá odvahu řezat, křiklounům navzdory. Hodně lidí by to myslím ocenilo.
Odpůrci reformy důchodů argumentují nebezpečími, které hrozí, pokud se peníze svěří soukromým důchodovým fondům. Stejná, ne-li horší rizika ale hrozí, pokud necháme peníze ve státním systému.
Státní důchody totiž ohrožuje nejen demografická křivka a neochota a neschopnost státní administrativy udržet porodnost okolo čísla 2,00 nebo lehce nad ním, ale i stav státních financí (eventuální státní bankrot, devalvace měny atd.) a eventuální vyšší nezaměstnanost (výpadek ve výběru financí průběžného systému). Tedy nejen počet příjemců, ale i počet a kvalita plátců odvodů na důchody jsou zásadní proměnné stávajícího průběžného systému. To jsou myslím na pozadí dění v Řecku, Španělsku, Belgii, Portugalsku, Irsku, Islandu a jiných zemích docela reálné hrozby.
Osobně nadšení některých lidí ze současného průběžného systému nerozumím. Stávající důchodový systém má pro klienta několik nevýhod, celkem podstatných:
1. Výše důchodu je hrubě nespravedlivá
Výše odvodů přímo nekoresponduje s vyplácenými důchody, systém někde musí brát, aby jinde mohl přidat. Důchodové (sociální) pojištění není pojištěním, ale daní. Stát si bere prostě tolik peněz, aby nějak uživil počet důchodců v daném roce. Jak se ukázalo, tato praxe je nejen zlodějská, ale i protiústavní … Pokud se tato nespravedlivost narovná, systém se zhroutí jako domeček z karet.
2. Stávající systém je nevolnický
Ze státního průběžného důchodového systému nelze vystoupit – tedy ani tehdy, pokud by člověk podepsal „reverz“, že se zařídí jinak. Obránci této praxe budou tvrdit, že to je kvůli nezodpovědným, kteří by neplatili nic a ke stáru by stáli před ČSSZ s nataženou rukou. Pravda je jinde – státu by utekly kavky, které důchodový systém v současnosti živí.
3. Chybí důchodová smlouva a klientský přístup
Současný průběžný systém nezná něco jako důchodovou smliuvu. Systém jen stanovuje povinnost platit na stávající důchodce, bez nějakého právního závazku ohledně výše budoucího důchodu, frekvence vyplácení, doby odchodu do důchodu atd. Systém se také neptá, zda jste s takovým důchodem spokojený/á. Naopak nastoluje nerovný gogolovský vztah žadatel-úředník, namísto klient-servis.
4. O výši důchodů rozhoduje politická reprezentace
Výše důchodů je stanovena zákonem – a ty závisí na vůli politiků. Výši důchodů tak politická reprezentace může měnit, jak se jí zlíbí – včetně formulky na výpočet důchodu nebo věku odchodu do důchodu. Na tyto změny nemáte jako plátce vliv, kromě hlasu hozeného občas do urny. To je, myslím, málo. Politická reprezentace nedělá tedy nic jiného než že systém lepí podle aktuálních rizik a hrozeb, bez ohledu na budoucí důchodce.
Myslím, že není do budoucna jiné cesty než opustit stávající průběžný systém a zvolit systém kombinovaný, zaručující jistou solidaritu a jistotu, na druhou stranu zodpovědnost za sebe sama a za svůj životní standard. Osobně by se mi líbilo řešení kombinující průběžný systém s dalšími pilíři důchodového systému, výsledný důchod by se rovnal součtu příjmů z jednotlivých pilířů. Například takto:
Pilíř A – průběžný systém s fixním důchodem
Pilíř B – dobrovolný průběžný systém
Pilíř C – individuální důchodový účet v pensijním fondu
Pilíř D – individuální důchodové / životní spoření
Pilíře X – různé alternativní bankovní nástroje
Pilíř Z - podpora dětí k důchodu vlastním rodičům nebo prarodičům
Co Vy na to? A jaký důchod byste si vybrali ?
Další články autora |