Španělské cestování s partnerem nalehko :-)

Jaké to je cestovat s přítelem/přítelkyní a nalehko? S někým, kdo byl nejdále autem v Chorvatsku a letecky v Egyptě na all in?

Bylo před Vánoci 2019. Lámala jsem si hlavu, co koupit pod stromeček svému relativně novému partnerovi po roce známosti. Pořádně toho člověka neznáte, nevíte ještě, jak reaguje v krizových situacích a máte růžové brýle. Tak jsem přemýšlela, zda se mi chce riskovat, že mi spadnou :-D Nakonec jsem to riskla. Koupila jsem letenky na jih Španělska, konkrétně do Málagy. Už jsem tu byla několikrát za dob mého cestování a musím uznat, že samotná Málaga mě nikterak neuchvátila, spíš naopak. Projitou ji máte tak za tři hoďky a kromě plácání se na pláži Malagueta zde není nic moc co dělat, pokud nejste peciválové. Proto jsem neváhala a v rámci vánočního dárku jsem naplánovala využít i půjčovnu vozidel a dělat trip dále pokračovat na západ a na sever, okoužkem zpět do Málagy. Rada první: zamyslete se nad tím, jaký je partner typově. Zda je pecivál nebo drobrodruh, zda vůbec rád cestuje a poznává nové země a kultury. Tohle bych viděla jako nejdůležitější poznatek všeho. Několikrát jsem si na něj v průběhu vzpomněla. Já při svém cestování křížem krážem spala pod stanem na Ukrajině, jednou v kánoii na vodě v Rakousku, protože chatky došly a stany jsme si nevzali, na lavici i pod lavicí a vlastně bych se asi vyspala i ve stoje :-D. Můj partner je o téměř deset let mladší a tahle generace je asi nějaká divná :-D taková zpohodlnělá mi přijde. Když pominu prvopočáteční hejknutí, že děkuje za dárek, z čehož jsem nechápala, zda je vůbec rád, že se konečně podívá za hranice ČR,  jsme po pár neúspěšných pokusech najít hotel dorazily do hostelu s vlastní koupelnou ( to je moje druhá rada), nadšení se nekonalo.Prosím vás chlap musí mít zásadně svou koupelnu, pokud není od přírody dobrodruh!!Pokud mu slíbíte hotel nebo hostel a nejste kamarádi, ale patrneři, jednoznačně vlastní koupelnu. Ono o tu koupelnu ve finále až tak nejde, ale král musí mít vlastní trůn a nebýt někde na společném na chodbě, mi bylo řečeno. Pokud jste ve Španělsku někdy byli, víte, že tam moc nepěstují ústřední topení a ve většině ubytovacích zařízení nejsou ani přímotopy. Což byl samozřejmě případ i našeho hostelu. Takže zima jako v morně, tulení nezabíralo a drkoty zubama do rána. Recepce na můj dotaz ohledně topení s úsměvem odvětila, že nemaj. Druhý den jsem se dočkala toho, že kdybych tohle věděl, přibalím si zimní svetr a deku, což bysme se asi do mikrozavazadla od Ryanairu nedostali, že ano. Hladolet povolí jen malý zmetek, co se vejde pod sedadlo. V odpoledních hodinách po sibiřském spánku mi bylo řešeno, že Málaga je hnusná a že nechápe, co na Španělsku vidím, co mě tak okouzlilo. Španělská kuchyně měla být taky úžasná a Paellu si může koupit v Kauflandu u nás, tapas ho nelákaly, to je malý :-D já si to užívala, rozhodla jsem se ho ignorovat. Tak nám krásně začala společná dovolená. Několikrát jsem vystartovala, obzvlášť poté, co krákoral, že všude dobře, doma nejlíp jsem měla chuť ho s jeho "znalostí" cizích jazyků vyhodit někde u krajnice. Když jsem to i řekla, řekl, že nemá problém, protože má navigaci a slovnik.cz. Co vám budu povídat. Poté, co jsme navštívili lokální trh s ovocem, zeleninou a místem, kde prodávali jamón v kornoutku na každém kroku, jsem měla pocit, že to bude lepší. Chyba číslo tři, nedostatečná informovanost se na jídlo, chlap cestuje jen se žrádlem na dosah. Samozřejmě jsem se dozvěděla, že neumím řídit. Chyba číslo čtyři. Nech ho řídit nebo alespoň navigovat, aby neměl tolik času se zaobírat tím, jak neumíš řídit. Průběžně jsem měnila plán cesty, co vidět a co vynechat dle protaženého obličeje a stupně nálady 1-10. Každopádně z Málagy na Gibraltar, nutně jsem potřebovala vidět volně pobíhající opice. Bohužel mimo sezónu lanovka zavřena, až od dubna a opice až nahoře, že ano. Takže výstup jako kráva, klepaly se nám nohy a funěly jsme jak býci při zápasech. Ale neskutečná nádhera. Ty výhledy kolem dokola, samozřejmě xy fotek s opicema, jeskyně. Můžu vřele doporučit. Dále Cádiz, ten nás ničím moc nezaujal, abych byla upřímná, tak jsme jen dali zmrzku a jeli dál. Hrozně jsem se těšila na Národní park Doňana, kam jsme nakonec nejeli, protože jsem se dostatečně nepřipravila a cesta by trvala jen tam 4 hodiny, protože přímo nic nevede, tak mi moje drahá polovička mi oznámila, že kvůli plameňákům, který může vidět v zoo a pár koním bez ohrad tam nejedem :-D. Sevilla nádherná, kdo nebyl ve Španělsku v Seville, jako by nebyl. Určitě doporučuji, byla jsem tam už poněkolikáté. Dá se sehnat zadarmo průvodce každý den, když je do googlu hodíte freeguide tour sevilla vyskočí vám jich několik a vyzvedávají v hotelích nebo před památkami. Poté do mé milované Cordoby. Upřímně za mě neznám město, které by mě víc okouzlilo. Katedrála, mešita, kavárny, bary, barevné domečky, křivolaké uličky. Jako nestrávíte tam týden, to by vás asi nebavilo, ale dva dny určitě. Doporučuji navštávit místní spááčko jménem HAMAM, je jich zde několik, my tedy bohužel nebyli, nejsem zvědavej na Turky ani nahý Španěly za spousty peněz :-D.

Nejvíc se ovšem líbilo CAMINITO DEL REY, jiným názvem Andaluský chodník smrti. Visíte nad propastí několik desíte i stovek metrů ve skalách, nad vámi lítají orli a supi, provazový most není jen tak pro sralbotky, dostanete na kebuli helmičku. Vážně zážitek a my měli nádherné počasí. Jo a byli jsme tam v půlce ledna a chodili v tričkách s krátkým rukávem. To asi vzalo celé Španělsko tak trochu na milost. Být zima, tak je se mnou amen, několikrát jsem si vyslechla komentáře o malém zavazadle, do kterého vše nejde sbalit, že jsem šílenec, že letím s někým, kdo nedá v letadle ani vodu a ještě díky pozdnímu check-inu nesedíme vedle sebe.                   Jako co si budem :-D přežili jsme to, nerozešli jsme se, ale radši se s ním budu motat někde blíž po Evropě. Už aspoň vím, na co si mám dát pozor, až něco budu plánovat. Jo a abych vás pobavila nakonec. Nenechala jsem se odradit a naplánovala víkend v Římě, ale jelikož celou Evropu postihl Coronavirus, zrušili nám let a ubytko mi odmítlo vrátit peníze za ubytování s výhledem na Coloseum, to mě teda dost naštvalo. Měla jsem to objednané i s luxusní snídaní, za kterou by mě pochválil. Místo toho jsme seděli doma na gauči a pustili si film o Římě a následně o Pompejích a stálo nás to prd. Samozřejmě příště zas radši někam pojedu, ale doma je taky dobře ne? :-)