když je prodávající cholerik a kupující podivín...

jak říkám, ideální případy neexistují a některé jsou i úsměvné a ráda na ně vzpomínám. A některé, jak to tak bývá, dávám na školeních jako odstrašující případ :-D

Každý si myslí, že práce realitního makléře je ukázat byt, otevřít dveře a zinkasovat peníze. Všechno je jednoduché jako facka a tuhle práci může dělat každý. Já osobně si to nemyslím, protože tuto práci dělám už sedmým rokem a musím říct, že kdybych za sebou neměla už X náročných případů s přesouváním financím, přerozdělováním pozemků, předěláváním dispozic či vyplácení exekucí. Ano, jistě, jsou klikaři, kteří mají jednoduché případy, ale ty já osobně, neznám.

Já vždycky říkám, že realitní makléř je tak trochu od každého trochu, musí být dobrý obchodník, musí umět prodat i zdánlivě neprodejné, ale je i mediátor, prostředník a mantinel mezi klienty.

Jednou jsem měla klientku, která prodávala byt na Praze 3, a byt byl součástí domu, který dostala zpět v restituci. Je to žena velmi svérázná a hned je se vším hotová. Začaly jsme prodávat jeden z jejích půdních bytů, který byl před rekonstrukcí. S ohledem na příznivou cenu jsme měli nemálo prohlídek už během prvního týdne. Každému se něco nelíbilo, až přišel jeden klient s manželkou s tím, že by byt chtěli koupit.

První průšvih nastal v okamžiku, kdy jsme chtěli podepsat rezervační smlouvu. Bylo mi řečeno, že žádný rezervace se podepisovat nebude, protože nikdo, potažmo, kupující mi za žádné peníze nedá, že to není jejich problém. Přes veškerou moji snahu o vysvětlení obchodního postupu jsem to vzdala a dohodli jsme se, že provizi, která byla ve výši rezervačního poplatku, uhradí prodávající přímo na účet realitní kanceláře.

Tím to celé začalo a v podobném duchu pokračovalo. Kdo je výrobcem bezmála sto let starých oken, proč je koberec modrý a jak to, že paní majitelka dostala dům v restituci, konče. Majitelka nejdříve odpovídala na všechny otázky shovívavě a pouze s potají protočenými panenkami. Snažila jsem se ji uklidnit, že jelikož mají kupující peníze z vlastních zdrojů, samotný prodej nebude mít dlouhého trvání.

To, že pan kupující díky svým vlasům vypadal jak ovčí babička a byl velmi nedůtklivý a uštěpačný na každou poznámku, ještě nebylo tak zlé, jako když jsem pro něj šla k výtahu čekajíc u právního zástupce, otevřely se dveře výtahu a pán i jeho dcera měli na obličejích roušky. Upřímně jsem nevěděla, jak reagovat, chtělo se mi hrozně smát.

Když je uviděla paní majitelka, nasucho polkla, poznamenala, že žádnou přenosnou chorobou nedisponuje a mě po této schůzce oznámila, že již nadále budu podepisovat vše já na základě plné moci, protože jinak by celý obchod nedopadl dobře.

Takže někdy je asi opravdu lepší klienty s rozdílnými přístupy k životu oddělit tak, aby nevznikaly zbytečné třenice.

A vrchol všeho?

Při předání v bytě chyběl odkapávač…..tomu já říkám no comment…