Tak už zase ty dělnické peníze

Předseda SPD pan Tomio Okamura v důsledku absence statisíců migrantů v ČR našel nového nepřítele a tím je svobodný český lékař. 

Poprvé jsem výrok o tom, že studuji za dělnické peníze, slyšel od jednoho předáka - komunisty při prázdninové brigádě na koksovně NHKG v Ostravě, který se mi snažil vysvětlit, že vlastně jen díky jemu mohu dosáhnout na svůj životní cíl. Má replika, že pokud bych měl studovat za jeho peníze, tak raději budu koksařem, jej zřetelně neuklidnila. 

Zmíněný bolševik setrvával v jistém bludu, protože vystudovaný lékař posléze nahradil náklady na něj vydané stonásobně, třeba tím, že jej vrátil do života, práce atd. v případě jeho nemoci. Migrace tehdy nebyla možná v důsledku zadrátování Československa a pravidelných safari členů pohraniční stráže v případě chudáka, který se do zmíněných drátů zamotal. 

Po revoluci 1989 jsme se stali svobodnou zemí. Se všemi důsledky - tedy pozitivními i negativními. Ti, co měli to "štěstí" a zažili obě éry, mohli srovnávat a troufám si říct, že většina přijala klady tak nějak samospádem, že už o nich ani neuvažuje a má je za samozřejmé. Někteří však mají potřebu vypichovat záporné atributy svobodné společnosti a jsou i tací, kteří na tom postavili svou výborně fungující živnost. 

Pan Tomio Okamura soudí, že odchody lékařů do zahraničí jsou zlem, kterému je třeba čelit zavedením nevolnictví, tedy připoutáním absolventa na dobu 5 let. Podstatou jeho hněvu je fakt, že dělníci "platí studium někomu, kdo pak odejde" (zde jsou tedy ty dělnické peníze). Panu Okamurovi je třeba připomenout několik faktů.

1. Rodiče vysokoškoláků platí rovněž daně, je tedy zřejmé, že na nákladech se podílejí rovněž i oni a nikoli jen ona bájná dělnická třída. Navíc, i přes tzv."bezplatné studium" je vydržování medika pro rodinu obrovskou zátěží po dobu 6 let (což by mu potvrdil nepochybně každý rodič lékaře). 

2. Ne každý, kdo odejde do zahraničí, se už nevrátí. Mnoho lékařů absolvuje v cizí zemi nutné postgraduální vzdělávání a atestační zkoušku (která je u nás v rámci EU uznána) a pak se vrátí s cennými zkušenostmi. Předmětná zem, v níž k tomu dojde, rozhodně nepožaduje náklady na vynaložené vzdělávání lékaře.

3. Pokud bychom přijali "filosofii" pana Okamury, pak by se zmíněné nevolnictví muselo týkat všech absolventů a to nejen vysokých, ale i středních škol a v jistém smyslu i těch, kteří navštěvují školu obecnou či měšťanku. I jejich vzdělávání stojí nemalé peníze. 

4. Každý občan České republiky, který odvádí daně, je schopen vyjmenovat řadu věcí, na které by jistě - pokud by to bylo možné - nepřispíval. Mně třeba vadí právě strana SPD, kterou považuji za parazitní článek politického systému, který tyje z uměle vyvolaného strachu a do politiky přináší pouze nenávist a logické nesmysly. O komunistické straně - zločinecké organizaci - se není třeba rozepisovat. 

5. Pan Okamura by jako člen parlamentu měl spíše navrhovat zákony, které budou natolik vstřícné k absolventům vysokých škol, že jejich odchod do zahraniční by byl otázkou jen zanedbatelného počtu jedinců. Násilná restrikce nikde nefunguje a bývá dost často naopak kontraproduktivní. 

Navrhované řešení nevolnictví absolventů lékařských fakult samozřejmě koliduje s právem člověka a jeho volného pohybu. Což dokládá buď katastrofální neznalost pana Okamury, nebo je spíše jeho dalším pokusem, jak k sobě připoutat pozornost médií, když jeho prognózy o muslimské vlně přes českou kotlinu jaksi ne a ne vycházet.