Jak uvádějí média, současný panovník Ruské federace schválil novou doktrínu, která se týká tzv. "obrany ruského světa". Týká se rovněž etnických Rusů, žijících v zahraničí.
„Ruská federace poskytuje podporu svým krajanům žijícím v zahraničí při naplňování jejich práv, zajišťuje ochranu jejich zájmů a zachování jejich ruské kulturní identity,“ uvádí se v nově přijaté doktríně. Vazby s krajany v zahraničí podle ní umožňují Rusku „posílit na mezinárodní scéně jeho obraz demokratické země usilující o vytvoření multipolárního světa“.(citace z Novinky.cz).
Za normálních okolností u normální země by tato zpráva zapadla a byla by považována za zcela neškodnou. Podporu krajanům, kteří se z rozličných důvodů odstěhovali ze své mateřské země, poskytuje řada zemí včetně té naší. Bývá dobrým zvykem při zahraničních návštěvách českých politiků zavítat i mezi tyto občany, kteří udržují kontakt s mateřskou zemí a to zejména rozvíjením kultury.
Pokud však tuto doktrínu vyhlásí V.V. Putin, je třeba se mít okamžitě na pozoru. Vzhledem k jeho steskům o katastrofě, kterou podle něj znamenal rozpad impéria SSSR (rozuměj osvobození předtím porobených států, které buď přímo jeho předchůdci zahrnuli do "dobrovolného svazu sovětských republik", případně těch, které byly de facto anektovány pod záminkou likvidace kontrarevoluce). President Putin uvádí, že cca 25 miliónů občanů Ruska je v tragické situaci, neboť se ocitli mimo dosah mateřswké země. Ona doktrína - dle Novinek - popisuje že Rusko má být v zahraničí vnímáno jako sociálně orientovaný stát, který usiluje o rovnocenné partnerství s jinými zeměmi a nevměšuje se do záležitostí jiných států a respektuje zájmy různých hráčů na světové scéně.
Vzhledem k jisté historii jiné země, jejíž vůdce se v 30. letech minulého století rovněž obracel se starostí o německou menšinu v okolních zemích, se dere na mysl tato děsivá paralela. Stejně jako slova o nevměšování se do záležitostí jiných států a deklamovaného respektu k jejich svrchovanosti. Občané Ruska, kteří mají pocit útlaku, mají nepřeberné možnosti se vrátit tam, kde jim žádné nebezpečí od majoritní společnosti nehrozí, kde mohou beze strachu rozvíjet své schopnosti ve prospěch mateřské země. (zatím se však zdá, že pohyb je spíše opačný, že současné Rusko čelí exodu zejména mladých vzdělaných jedinců, kteří tak nějak nesouhlasí se speciální vojenskou operací).
Rovněž nevměšování se do záležitostí jiných zemi vidíme de facto v přímém přenosu, kdy mírotvorné rakety likvidují na území jiného státu infrastrukturu a vojáci osvoboditelé vraždí civilisty jakéhokoliv věku. Celý svět zažívá ono nevměšování se, kdy plyn z Ruska jednou proudí, jednou ne a dle mluvčího Kremlu Peskova může být taky utrum.
Takže tato doktrína (u jiných zemí neškodný dokument), by měla v případě Ruska významným způsobem resonovat v naší společnosti a to zejména u těch, kteří jsou ochotni zajít na demonstraci, kde jim exponenti Ruska budou cokoli vykládat. Možná by měl zaznít i historický exkurs o podobnosti této doktríny a jedince, který ji před 90 lety vyhlásil.
Jak to tehdy dopadlo, nejspíše připomínat netřeba.
Psáno pro www.blogosfera.cz
