Soudce Robert Fremr se dne 14.8.2023 vzdal kandidatury člena Ústavního soudu ČR. Můžeme si povzdechnout, že to trvalo příliš dlouho. Lze však vysledovat i pozitivní prvky celé věci.
Pan JUDr. Fremr byl vybrán jako kandidát, doporučený presidentem Pavlem, respektive jeho poradním týmem. Z tohoto pohledu je na místě vyvodit odpovědnost vůbec za podání návrhu člověka, u nějž - jak je zřetelné - nebylo až takovým problémem zjistit jeho profesní minulost. Ta přes všechny názorové rozdíly na závažnost jeho soudních výroků rozhodně nesplňuje požadovanou morální kvalitu jedince, který bude mít za určitých okolností poslední slovo ve sporných situacích.
Že o tom kandidát moc mluvit nechtěl a při projevu v Senátu, kde byl grilován, cudně zamlčel to, co se nyní všeobecně ví, je samozřejmě z jeho přístupu logické. Jen málokdo z nás je ochoten veřejně vystavit své kostlivce ve skříni. Na straně druhé je přímo povinností poradního týmu, který by měl předtím, než kohokoliv na tento post doporučí hlavě státu, probrat minulost kandidáta nejlépe až k základní škole. Evidentně se to nestalo a pokud by dva ze senátorů nepozvedli svůj hlas, byl by JUDr. Fremr jmenován. Což by znamenalo výrazné zhoršení statu Ústavního soudu, neboť každý, kdo by u něj neuspěl, mohl argumentovat minulostí jednoho z jeho členů.
Na druhé straně je třeba vidět i jednu pozitivní stránku celé kauzy. Že totiž veřejný diskurs může být natolik silný, že "jasná věc" může být tlakem veřejnosti, novinářů i médií vést ke zvratu a ke jmenování nedojde. Nic na tom nemění mlžení pana JUDr. Fremra o důvodech, které vedly ke stažení kandidatury, což byla další docela trapná věc. Bylo prokázáno nad vší pochybnost, že jeho profesní minulost je nepřijatelná a jeho jmenování by bylo pro společnost toxické.
Bylo by jen dobře, kdyby si z končící kauzy vzali příklad všichni ti, kteří usilují o veřejné funkce. A rovněž společnost, která má sílu podobné jedince s hyperegem od těchto funkcí odstavit.
