Poslední kabaretní fraška vojenské policie, připomínající vojenský puč v banánové republice, ale také chvíle prožité v roce 1968, může vést k zamyšlení nad duševní úrovní lidí, které platíme z našich daní za to, že nás brání před nebezpečím zvenčí. Nikoliv za to, že chrání sebe nebo své nadřízené před ostudou, ztrátou pohodlného zaměstnání nebo i něčím horším.
Že je něco shnilého na ministerstvu obrany víme již dlouho. Podivná výměna špičkových bojových letadel za musejní vrtulníky podle zásady kus za kus, zvláštní prodej renovovaných tanků za cenu, která je nižší než cena renovace, nákup vražedných padáků, koupě nadbytečného množství cvičných letadel, která nakonec nikdo nechce, podezřelý způsob výběru stíhaček i dopravních letadel, koupě obojživelných bojových vozidel, která neumí plavat atd.
Nyní se zdá, že někomu vlivnému začíná téct do bot. Proto se rozhodl, ověřit si, zda ještě fungují metody KGB. Zbavit se nepohodlných lidí pomocí vykonstruovaných obvinění. Zastrašovat demonstrací síly. Sledovat a dát najevo, že o sledovaném vím vše.
Jednání branně bezpečnostního výboru parlamentu ukázalo, že vojenské zpravodajství na objednávku sledovalo náměstky ministra. Dokument o tom byl předložen ministryni a ta na jeho základě odvolala velitele vojenské rozvědky. Skutečným cílem dokumentu však podle všeho bylo právě odvolání nepohodlného velitele. Odtajněný dokument se vzápětí na to stal záminkou pro ozbrojený útok na Českou televizi.
První pokus, získat významný dokument, který již všichni, s výjimkou vojenské policie, znají, byl komicky diletantský. Vojenští policisté, neznalí práva, netušili, že musí mít povolení soudce k domovní prohlídce. Je to s podivem neboť tuto znalost má každý průměrný čtenář detektivky.
Z toho lze usoudit, že policisté buď nečtou, nebo takto mazaně prováděli průzkum bojem s vrátným a sekretářkami. Tak zjistili, že budova České televize je chráněna těžce vyzbrojenou bezpečnostní službou. Podle slov tiskové mluvčí vojenské policie, zjistili, že ochranka má dokonce pejska.
Na základě vyhodnocení informací, získaných touto rafinovanou rozvědkou, byl připraven plán obsazení televize. Podle vojenských zásad by měla mít útočící strana minimálně trojnásobnou převahu, ale pejsek je pejsek. A tak byli čtyři muži vyzbrojeni neprůstřelnými vestami, přilbami a útočnými rychlopalnými zbraněmi, které po celou dobu drželi v pohotovostní poloze. Další muži tvořili zálohu.
Neprůstřelné vesty nemají rukávy, takže chudáci vojáci byli z pohledu pejska snadno zranitelní. Proto musel být zásah rychlý a nemohli se zdržovat s vrátnými a turnikety. Nemotorně, ale hrdinně překonali turniket, využili moment překvapení a obsadili vstup do budovy.
Pak se jako slušní lidé prokázali soudním příkazem a vydali se hledat tajemný odtajněný dokument. Po dlouhém hledání si místo hledaného papíru odnesli počítače. Že by neuměli rozlišit dokument vojenského zpravodajství od počítače? Nebo to celé byla fikce, a cílem bylo zjistit, co již novináři ví o zpronevěrách a korupci v armádě?
Nebo jde o součást většího projektu na zastrašení neposlušných novinářů? O tom by zas svědčil nedávný a předčasný aprílový žert ministra Kalouska, který se recitací odposlechu, s humorem sobě vlastním, pokusil vytočit šéfredaktora MF Dnes.
Přes některé operetní rysy těchto frašek, musím přiznat, že mi běhal mráz po zádech při pohledu na vyzbrojené, a k zabíjení vycvičené, postavy obsazující budovu České televize. Tyto chvíle mi silně připomněly zážitky z roku 1968.
Pokud je v této zemi skutečně demokracie, nesmí si armáda, hledající podle slov tiskové mluvčí jeden odtajněný papír, dovolit v mírové době obsazovat civilní objekty ozbrojeným násilím. Věřím, že ministr obrany i předseda vlády, stejně jako soudy, udělají vše, aby nám vrátili důvěru v to, že žijeme v demokracii. A jako občan doufám, že se podaří najít a potrestat ty, kteří promarnili na ministerstvu obrany peníze, které dnes chybí ve zdravotnictví, důchodovém zabezpečení, školství, kultuře i v armádě a policii.
