Sraz poškoláků.

Bylo to jako hlas ze záhrobí.Tak mě teda spolužáci nějak našli a přišla pozvánka na sraz po čtyřiceti letech.

Ano jsem už tak starý, že bych mohl být exponátem ve vlastivědném muzeu. Jen jsem dlouho váhal, jestli se mi tam vůbec chce. Možná bych si raději uchoval tu hřejivou vzpomínku na ty mladé kluky a holky, co měli život na dlani.

Srazy spolužáků jsou vždycky sázka do loterie. Někdy potkáte partu milých lidí a někdy na vás čeká grupa životem odrbaných lidiček, co vám nedají nic zadarmo.A pak když přijdete na sraz spolužáků, kde jste čtyřicet let nebyl, uslyšíte možná i tyhle hlášky:

„A co Miloš? Je tady Miloš?“

" Miloš je dvacet roků mrtvej!“

"Víťo a proč nemáš přední zuby?“

"Chemtrails vole chemtrails...........a taky blbě držím stolici!“

"A Lenka holky nepřijde? Vždyť víte, že jsem spolu v devítce něco měli, jak já ji miloval!“

"Víš Lenka říkala a to ji cituju : Než abych toho hajzla zase viděla, to raději vypiju litr kyseliny chlorovodíkové.“

"Pojď se mnů za wecko podnikatelu.“

"Co prosím? Květo...... neblbni prosím tě, nesahej na mě pod tím stolem. Aúúú Květo to bolí!!!“

„Tak se mnou poď na ten hajzl, dáme si rychlovku, já ťa furt eště chcu!“

"Ty poslúchej , ty si kdo?“

„To je nejaký nafrněný kokot v saku Béďo, vyser sa na něho, bez tak volí ODS........ SPD!!!! SPD!!!!! Tóómio Okamůra......to je náš kráááááál!!!!!!“

„A ty si jako podnikatel? Tak dneska platíš! Slečno hoďte nám sem patnáct Jacků Danielsů a nejaké křupky!“

"A ty nepiješ? Jo, ty jsi tady vlastně autem? Jaké máš auto? Jenom Volkswagen? No Mercedes by byl lepší, to jsem myslela , že jsi větší formát. Ale dobře teda, můžeš mě po večírku hodit domů, je to jen dvacet sedm kilometrů směrem na Brno!“

"A nemáš nějakou fotku svojí ženy ? Že by ses pochlubil?“

"Nemám, promiň.“

"Aha...........tak to bude asi stará a škaredá!“

No........ někdy to prostě na srazu spolužáků spíš vypadá, jak na srazu notorických poškoláků.