Jaro jak sviňa.

Každé jaro čekám, jestli se probudí moje bestiální alergie.To že jsem alergickej na něco divnýho, jsem zjistil asi ve 42 letech, kdy jsem se ráno probudil a měl ksicht jak bramboru a spodní ret jak gumovou hadici. 

Každé jaro čekám jestli se probudí moje alergie.To že jsem alergickej na něco divného, jsem zjistil asi ve 42 letech, kdy jsem se ráno probudil a měl ksicht jak bramboru a spodní ret jak gumovou hadici.

Vypadal jsem jak taková ta rasistická karikatura černocha z nacistického propagačního letáčku, jen v bílé barvě. Oči jak škvírky na mě zíraly tupě ze zrcadla a já se lekl, že jaro ve mně probudilo něco úplně jiného, než je samec Homo Sapiens středního věku.

Podstoupil jsem tedy na nátlak manželky, která má strach o to, kdo by doplatil hypotéku, vyšetření a nechal do sebe bodat jehly jednu zběsilou paní doktorku. Ručičky měla rychlé a šikovné a ty očička v brejličkách se jí přitom vyšetření tak trochu sadisticky leskly. 

Já vím, jsem buchtičkový stodvacetikilový ztepilý jinoch a bodat do mého obřího poddajného předloktí je snem každého sadisty.

Rozbodala mně celé předloktí a kupodivu se ukázalo, že žádný z těch dryjáků a sajrajtů s mým tělem ani nepohnul. Předloktí zůstalo bílé jak koule do Billiardu.
Takže paní doktorka rezignovala a prohlásila, že to je divný........... teda, že já jsem divný a jsem zřejmě alergický na nějakou obskurní kombinaci. Něco co se potká jen při určité konstelaci hvězd a rychlosti větrů. (Myslím tím samozřejmě vzdušné proudy.)

Prostě................... starej Vlk musí mít zase něco extra a abych důkladně opuchl musí nastat shoda mnoha náhod.

Tak třeba, musí kvést divoké a pouze fialové kosatce, já musím sníst kombinaci malinových jadérek s ostře kořeněným steakem z mladého klokana, který ještě za života v Austrálii miloval mladé kopřivy a hned po těchto laskominách, musím pomilovat vášnivou zrzavou Japonku, která je milovnicí Kafky a navíc levačka.

Uznejte, tohle se vám mockrát za život nepodaří zkombinovat. Mě teda asi jen pětkrát. Ovšem musím přiznat, že když už se vám to podaří, vlastně to za to opuchnutí určitě stojí.

Taková zrzavá japonská Gejša.......... a do toho ty kosatce........hmmmmmm.

A ten klokaní steak s kopřivovým ocáskem..........................

A tak prostě jsem atypickej, občasnej,ale zato intenzivní  alergik a jen čekám, kdy se ráno probudím  a budu vypadat jako zombie Winstona Churchilla.

Děti se mě pak děsí, manželka pláče a babky, co jdou do kostela, mumlají "Odstup Satane" a křižují se rychlostí pletacího stroje na nanovlákna.

Jo a paní doktorka mě předepsala, že mám u sebe nosit Zyrtec, takovou tu obrovskou adrenalínovou injekci jako poslední záchranu a pro jistotu dřevěný kůl a věneček česneku.
Kdyby mě to prý zase draplo a já úplně kolaboval, nebo se měnil v něco podivného z románu od Stephena Kinga, mám tu obrovskou jehlu se stříkačkou vytáhnou a píchnout se s tím rovnou do srdce, asi je v tom adrenalin. Pak prej zase možná naskočím.

Anebo si to sakra pletu??? K té alergii jsem totiž navíc ještě čím dál tím víc sklerotickej. 

Sakra.........teď fakt nevím................. dala mi tu injekci opravdu vůbec ta alergoložka???? 

Nedal mi tu stříkačku nakonec můj sexuolog??? Že si ji mám jako píchnout do srdce, až zase jednou bude krásný jaro,  pokvetou kosatce a já budu mít tu kliku , že potkám zrzavou Japonku vyznávající volnou lásku?

Možná mně ta injekce  vůbec nemá zachránit život, ale jenom trochu to moje starý tělo nakopnout, rozproudit, rozhejbat, abych ještě jednou na starý kolena něco pěknýho zažil.

A má se to vůbec bodnout do srdce???

Tak Vám nevím, abych to nakonec nějak nepopletl.