Ráno jsem si při čtení Bible znovu uvědomil, jak mi někdy uniká význam textu. Četl jsem slova z 1.Petrova listu. Slova, která dobře znám a která jsem už mnohokrát citoval.
Dnes jsem je ale četl v Jeruzalémské bibli a najednou jsem si všiml něčeho, co je i v jiných překladech, jenže mi to doposud unikalo: "Podobně vy ženy, buďte poddány svým manželům, aby, třebaže někteří odmítají uvěřit Slovu, byli i oni beze slova získáni chováním svých žen, 2když pozorují váš život čistý a plný vážnosti.
3Vaše ozdoba ať není vnějšková, tkvící v tom, že si splétáte vlasy, ověšujete se zlatem, nosíte dobře padnoucí šaty, 4ale ať je uvnitř vašeho srdce v neporušitelnosti mírné a klidné duše: tohle je před Bohem vzácné.
5Právě tak se kdysi zdobily v poddanosti svým manželům svaté ženy, které doufaly v Boha: 6tak poslouchala Sára Abraháma a nazývala ho svým pánem. Jejími dětmi jste se staly, jednáte-li dobře, bez strachu a bez jakéhokoli zneklidnění." (1.Petrův 3,1-6; Jeruzalémská bible)
Tahle slova slýchám z úst mužů, kterým se nelíbí, že je jejich žena neposlouchá tak, jak si představují. Jenže Petr tu nic neříká o tom, že manželka má být služkou nebo otrokyní, která na slovo poslouchá svého pána.
Muži, kteří tak vykládají Petrova slova, by měli číst dál. Apoštol tušil, že se mnozí budou snažit jeho slova překroutit a tak raději hned dodává: "Podobně vy, manželé, veďte společný život s pochopením pro křehkost ženy; prokazujte jí úctu, jež jí náleží jakožto spoludědičce milosti Života." (1.Petrův 3,7a)
Petr radí těm, kdo žijí v manželství s nevěřícím partnerem, aby kázali raději svou láskou a úctou, než slovy. Mluvit o Boží lásce a milosti se může velice přesvědčivě naučit i dobrý herec. Jenže skutečná víra a skutečná láska umí motivovat k tomu, co nazýváme skutky lásky. Ty jsou mnohem účinnější, než kázání těch nejlepších řečníků.
Manželství je podle Petra vztahem dvou rovnocenných partnerů – muže a ženy – kteří si mají navzájem projevovat úctu a lásku. Myslím, že to je dobrý závěr z toho, co píše Petr. A zde většinou mé úvahy nad tímto textem končily.
Dnes jsem si poprvé všiml, že Petr k mému "A" přidává ještě své "B": "Takto vaše modlitby nebudou narážet na překážky." (1.Petrův 3,7b) Této souvislosti jsem si nikdy dřív nevšimnul.
Co z toho plyne? Někdy se modlím za něco, co je pro mne velice podstatné a důležité. Bůh by mne rád vyslyšel. Můj životní styl mu v tom ale brání. Jak to myslím?
Představme si ženu, která má nevěřícího partnera. Modlí se k Bohu a vypráví mu o tom, jak si přeje, aby její muž uvěřil v Ježíše. Její manžel ale v jejím jednání nevidí projevy úcty a lásky. Protože víra jeho ženu nezměnila k lepšímu, nemá důvod, proč by o víře sám uvažoval.
Podobné je to s věřícím mužem, který nemá pochopení pro odlišnost své ženy a její slabší sílu zneužívá k tomu, aby si doma vybudoval pozici despoty, kterého musí žena i děti na slovo poslouchat...
Pane, pomoz mi vidět oblasti, kde Ti svým jednáním bráním v tom, abys mohl vyslýchat mé modlitby. A dej mi sílu změnit mé jednání.
