Spousta lidí se k životu chová macešsky. Jako by naše bytí bylo něčím, co můžeme marnotratně ztrácet a pak zase zázračně nalézat.
Nezabiješ. (Exodus 20,13)
Šestý princip šťastného života je stručný a opět mi v něm chybí upřesnění, jak ho správně chápat. Bůh je v Desateru stručný a říká jen: "Nezabiješ!"
Občas slýchám: "Já nejsem špatný člověk. Nekradu, nikoho jsem nezabil..." Problém je v tom, že za zlo považujeme až vraždu. Jenže sebe i druhé mohu klidně zabíjet i pomalu.
"Pije mi krev!" To říkáme o těch druhých. Ale zabíjet mohu pomalu i sebe. To o mně pak říkají: "Užírá se!" Biblické "nezabiješ" nás má vést k uvědomění si toho, jakou cenu má život. Nejen ten můj, ale i kohokoliv jiného. Proto v něm Bůh nerozvádí, o čí život se jedná ani to, jakým způsobem ho ničím.
Život je dar, který jsme podle Bible dostali od našeho Stvořitele. Dostali jsme od něj i vše potřebné k tomu, aby náš život byl šťastný. Bible nám nabízí návod na život, který bude šťastný a spokojený nejen zde, ale i jednou ve Stvořitelově věčném království.
Kdo z nás by nechtěl žít věčně, šťastně a spokojeně? Jen blázen. Jednou z podmínek k jeho dosažení je naučit se vážit si života. Jak se to projeví? To si necháme na zítřek. Dnes se dívejme kolem sebe a radujme se z toho, že žijeme.
Bože, děkuji za dar života. Chci se z něj dnes radovat a chci Tě za něj oslavovat. Mám přece tolik důvodů k vděčnosti.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Dlouhý a kvalitní život
