Po posledních Střepinách se v jedné kanceláři bouřlivě diskutovalo. Nakonec většina došla k závěru: "Za vše špatné, co nás v posledních 20 letech postihlo, může Václav Klaus."
Začal to už privatizací formou kupónových knížek. Klaus rozdal náš majetek zlodějům a podvodníkům. Jeho vina je i to, že většina národa svěřila své kupónové knížky Viktoru Koženému.
On může za to, že poslanci mají tak vysoké platy.
Zavinil i loňský rekordní schodek rozpočtu České republiky...
Při sledování různých článků a reportáží v některých českých médiích už jen čekám, kdy ho nějaký snaživý reportér obviní i z toho, že svými postoji zavinil globální oteplování.
Klaus zkrátka může za vše.
A tak nás může napadnout otázka: "Není nakonec ten Klaus ztělesněný ďábel?"
Kdybych ještě chvíli přemýšlel tímto směrem, začal bych možná věřit tomu, že může i za mou hádku s manželkou, pak bych mu přišil moje dluhy a kdyby mne chytili policajti, jak jedu na červenou, tak bych to také svedl na Klause. Strážci zákona by to určitě pochopili a pokutu by mu poslali přímo na hrad.
Dovolím si připomenout několik vět z Ježíšova kázání na hoře:
"Nesuďte druhé, abyste nebyli souzeni. Podle toho, jak soudíte, budete souzeni i vy a na váš život budou přiložena stejná měřítka, jaká sami používáte.
Jak to, že vidíš pilinu v oku druhého člověka a poleno ve svém oku přehlížíš? Jak můžeš říkat druhému: ´Dovol, abych ti vyndal smítko z oka´, a poleno ve vlastním oku ti nepřekáží?
Pokrytče! Vyčisti si nejprve svoje oko, a teprve potom jasně uvidíš na to, abys mohl vyjmout pilinu z oka svého bližního." (Bible, Matouš 7, Slovo na cestu)
Současný prezident, jako vrcholný politik, skutečně nese nemalý díl viny na tom, v jaké zemi a v jaké společnosti dnes žijeme. I kdybychom na něj svedli všechno zlo, dokonce jej prohlásili za samotného ďábla, nepomůžeme si. Stejně tak nic neřeší, když namalujeme rohy Mirkovi Topolánkovi, Jiřímu Paroubkovi nebo dalším politikům. Možná si na chvíli ulevíme, ale skutečného zla v nás samých a ve společnosti se tím nezbavíme.
Český termín ďábel pochází z řeckého slova διάβολος (diabolos - „pomlouvač, žalobce, našeptávač"). Proto bychom se měli ptát, kdo nám našeptává, že my za nic nemůžeme, že za vše může ON?
Není to nic nového. Tenhle přístup k vlastním problémům zaujali už první lidé v ráji. Muž svůj problém svedl na ženu (kterou mu stvořil Bůh) a žena zase na hada (také Boží stvoření). Takže kdo může za problémy našeho světa? Už tehdy v tom měli lidé jasno - Bůh.
Mnohá média dnes dělají totéž - našeptávají, kdo může za všechny naše problémy. A když se nám něco nepovede, máme pokušení jednotně jako stádo povstat a sborově prohlásit - TO ON. Jako v jedné starší reklamě.
Protože většina Čechů dnes v Boha nevěří, hledáme jiného viníka, kterého bychom mohli obvinit z toho, že může za vše zlé, co prožíváme. Pro někoho je to pan prezident, pro dalšího pánové Kalousek, Topolánek, Paroubek, Filip...
Stará moudrost říká, že bychom si měli nejdříve zamést před svým vlastním prahem. Naši předkové to dělali a myslím, že bychom se to od nich měli naučit i my.
Přiznejme každý svůj díl odpovědnosti a rozhodněme se udržovat na tom svém kousku pískoviště pořádek. Určitě z toho budeme mít radost. Když se k nám díky našemu příkladu někdo přidá, můžeme se spolu radovat z toho, že už je pořádek na větším kousku pískoviště.
A ještě něco. Přemýšlejme o tom, komu budeme naslouchat. Ne vše, co nám někdo našeptává, musí být pravda.
O tom, komu nasloucháme, rozhodujeme my.
