V Bibli jsou texty, které mohou v naší mysli vyvolávat otazníky. Minule jsem slíbil, že se dnes dostaneme k jednomu z nich. Jeho autorem je apoštol Pavel. Napsal ho v době římského věznění a adresoval filipským křesťanům.
V závěrečných radách vyzývá: "Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!" (Filipským 4,4) Mnohokrát jsem se u tohoto textu zastavil a přemýšlel, jak mu rozumět. Nejdříve mne vyváděl z rovnováhy, protože jsem se ho snažil brát doslovně. Pak mne napadaly otázky: "To se mám radovat, když mi umře někdo blízký? Mám být nadšený z toho, že jsem ztratil peněženku se všemi doklady? Měl bych volat "haleluja", když mi na zaparkované auto spadne strom?"
Později jsem pochopil, že ani Pavel neměl na tváři neustále úsměv od ucha k uchu. O tom byl minulý díl tohoto seriálu. Ale pořád se mi nedařilo najít takové vysvětlení, u kterého by mne nenapadaly další otázky.
Pak jsem si všiml jednoho malého detailu. Radost, o které tu Pavel píše, má vycházet z našeho vztahu s Pánem Ježíšem. Apoštol cituje Starý zákon, ve kterém můžeme na několika místech najít výzvu: "Radujte se z Hospodina..." (Žalm 32,11; Žalm 97,12; Jóel 2,23)
Vzpomněl jsem si na vyprávění o chlapci, který byl na parníku, kterým zmítaly obrovské vlny. On ale seděl klidně, jako by se nic nedělo. Ptali se ho: "Jak to, že nemáš strach?" Odpověděl: "Protože u kormidla této lodi stojí můj táta."
Ten, kdo má důvěrný vztah s Ježíšem, nemusí propadat strachu a zoufalství ani v té nejprudší životní bouři. Proto může apoštol Pavel napsat: "Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. Čemu jste se u mne naučili, co jste přijali a uslyšeli, i spatřili, to čiňte.
A Bůh pokoje bude s vámi." (Filipským 4,5-9)
Nevím, co zrovna prožíváš. Ale vím, že v tom nemusíš být sám. Ježíš chce vzít do svých rukou kormidlo tvého života. Když mu to dovolíš, možná se nezmění okolnosti, které tě provázejí životem, ale určitě se změní tvůj postoj k tomu všemu. Tvé srdce i tvou mysl bude střežit "pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení".
Určitě nemám radost, když mne nebo někoho z mých blízkých potká něco zlého. Ale i v takové chvíli se mohu radovat z toho, že Ježíš pláče se mnou. A pak je tu ještě jeden důvod k radostné naději – očekávání Božího království. Život v něm mi vynahradí všechny křivdy, se kterými jsem se setkal. I ty, které mne teprve čekají.
I když to tak právě teď nemusí vypadat, pokud jdu mým životem s Ježíšem, mám v každé chvíli krásnou, věčnou budoucnost. Toto poznání pomáhá zvládat i to, co zrovna radost nepřináší.
