Představte si, že by existoval záznam celého vašeho života. Vteřinu po vteřině o tom, nač jste hrdí, i o tom, na co byste nejraději zapomněli. Je to příjemná představa?
Jóšua totiž, jak stál před poslem, byl oblečen do špinavého šatu. A Hospodin se obrátil k těm, kteří tu před ním stáli: "Svlékněte z něho ten špinavý šat." Jemu pak řekl: "Pohleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dal jsem tě obléci do slavnostního roucha. Řekl jsem: Vstavte mu na hlavu čistý turban." Tu mu vstavili na hlavu čistý turban a oblékli mu šat. Hospodinův posel stál při tom. (Zacharjáš 3,3-5)
Prorok měl zvláštní vidění. Velekněz stál před Božím soudem, ale nebyl oblečený ve slavnostním rouchu. Vypadal spíše jako bezdomovec. Včera jsme četli, že vedle něj stál ďábel, který se na něho chystal žalovat, ale Bůh mu zavřel ústa a ještě ho za jeho bonzování potrestal.
Jóšua stojí před Bohem a stydí se. Je mu stejně trapně, jako nám, když se ocitneme ve skvělé společnosti, do které nepatříme. Tak se cítil Jóšua a Stvořitel mu proto dává slavnostní roucho, aby se u něj cítil jako doma.
Tento obraz mám rád. Je totiž také o mně a o každém člověku toužícím po věčném bytí, který ví, že se do té nebeské společnosti nehodí. V tom příběhu je i varování před mou naivní snahou spoléhat se na vlastní zásluhy a svou svatost.
Bože, děkuji Ti, že mne oblékáš do slavnostního roucha, díky kterému se u Tebe už teď cítím jako doma. Spoléhám na Tebe.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Žalobníček žaloval ...
