Při čtení Bible se vždy raději zastavím u textů, které hovoří o pozitivních záležitostech. Jenže, biblické knihy hovoří často i o tom, co už tak pozitivně nevyznívá. Jedno takové místo jsem otevřel i dnes.
Pán Ježíš se dívá na Jeruzalém. Nádherné město. Jeho město. Město lidu, který vyvedl z Egypta, dal mu zákony i své požehnání. Židé měli jedinečnou šanci stát se středem světa. Ježíš ale nakonec musí smutně konstatovat: "Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!
38Hle, váš dům se vám ponechává pustý.
39Neboť vám pravím, že mě neuzříte od nynějška až do chvíle, kdy řeknete: `Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově.´" (Matouš 23,37-39)
Umím si představit, co Ježíš cítil, když musel pronést tato smutná slova. Uvědomoval si, že dalším "prorokem", kterého pošlou obyvatelé Jeruzaléma na smrt bude on sám. Lidé v Jeruzalémě, Judsku i v Galileji viděli desítky zázraků a slyšeli spoustu kázání. Dostali přesvědčivé důkazy, že Ježíš je očekávaný Mesiáš. Přesto ho nepřijali.
V tom textu je ale i něco pozitivního. Mezi Ježíšovými posluchači byli lidé, kteří se rozhodli uvěřit všemu, co jim Ježíš říká. Těm Ježíš adresuje slova: "Neboť vám pravím, že mě neuzříte od nynějška až do chvíle, kdy řeknete: `Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově.´"
Ten, kdo se rozhodne žít podle Ježíšových slov, se zničení Jeruzaléma nemusí bát. Může se těšit na chvíli, kdy z nebe sestoupí Nový Jeruzalém, o kterém apoštol Jan píše: "Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, 11zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál." (Zjevení 21,10-11)
Někdy se mi zdá, že na naší planetě vládne zlo a jeho původce, satan. V takových chvílích mne povzbuzují i takové texty, jako je ten, který jsem citoval v úvodu. Ježíš říká: "Nepodléhej panice, když vítězí zlo. Všeho do času. Už brzy přijde chvíle, kdy zlo jednou provždy skončí."
Do nebe nepůjdeme díky své dokonalosti a bezhříšnosti. Dostaneme se tam jen díky tomu, že jsme se pevně chopili zaslíbení, která nám dal náš Pán. Ježíš nakonec za naše spasení zaplatil vlastním životem. To je pro mne největší důvod k tomu, abych věřil, že splní i to poslední zaslíbení a už brzy, až se pro mne vrátí, uvidím krásu Božího království.
Pane, patřím k těm, kdo se rozhodli jít životem s Tebou. Nejsem bez chyby. Stále hřeším. Ale spoléhám na Tvou milost i na Tvou moc, která mne postupně mění ke Tvému obrazu. Těším se na chvíli, kdy na vlastní oči uvidím Nový Jeruzalém.
