I dnes zůstaneme v Abrahamově rodině. Tento "praotec" Židů prožil neobyčejný život. Odešel z města, které sice nabízelo fyzické bezpečí, ale na druhé straně bylo centrem modlářství, které by mohlo narušit vztah Abrahama s Hospodinem.
Během svého putování prožívá Abraham spoustu dobrodružných situací, které mu pomáhají lépe poznat Boží moc a také lásku a milost. Roky běží a Abraham má stále jeden problém – chybí mu dědic. Pomalu se chystá oslavit sté výročí narození a stále nic.
Jednoho dne ho navštíví Bůh a řekne mu, aby se podíval na oblohu. Pak dodá: "Dokážeš sečíst ty hvězdy? Budeš mít syna a jednou budeš mít potomků, kolik je hvězd na noční obloze."
Abraham tomu uvěřil, přestože měl už skoro sto let. Apoštol Pavel byl Abrahamovým prapraprapra...vnukem. Ve své galerii hrdinů víry píše: "Tak z jednoho muže, a to už starce, vzešlo tolik potomků, `jako bezpočtu je hvězd na nebi a jako je písku na mořském břehu´." (Židům 11,12)
Dovedu si představit, jak Abraham čas od času přemýšlí o tom, proč nemá syna. Možná si říkal: "Tak, tohle už jsem zmeškal. Sára má po přechodu a já už jsem na to také starý..."
Bůh mu dal syna ve sto letech. Proč? To neřekl. Ale možná právě tehdy Abraham a Sára dospěli do stavu, kdy se mohli stát Izákovi dobrými rodiči. Možná až v tomto věku mu byli schopni ukázat ve správném světle Boha, ve kterého věřili. Boha, kterému důvěřovali natolik, že se rozhodli opustit bezpečí města a stali se kočovnými pastevci stád.
Možná si také říkáš, že jsi něco zmeškal. Možná se zlobíš na Boha, že kvůli němu nemůžeš mít něco, po čem tak toužíš... Zkus se na to podívat očima tohoto Abrahamova příběhu. Je docela možné, že ještě není ten správný čas, aby ti to Bůh dal, protože na to ještě nejsi připraven.
Pokud je tvé přání v souladu s Boží vůlí, Bůh ti ho nakonec splní. To, po čem tak toužíš, dostaneš ve chvíli, kdy bude ten správný čas. Pro tebe i pro tvou rodinu.
Víra boří bariéry času. Bůh není svázán naším pozemským časem. Má svůj čas. Abraham se stal otcem ve stu letech a Sára porodila v době, kdy jí bylo devadesát let a měla už po přechodu.
Bůh má svůj čas. Vyplatí se mu důvěřovat a nechat na něm, aby sám určil, kdy splní své sliby.
