“V jakého boha věříš, takovým člověkem se stáváš,“ říkávali ve starém Egyptě. Pod jedním článkem jsem v diskuzi našel následující vzkaz: “Vlastíku, Vlastíku... ...nevím, čím jste si to zasloužil, ale přes očividně naivně psané články Vás mají admini nadmíru oblíbeného (či snad právě proto?) a snad není dne, abyste nebyl na titulce, nebo v 'zaujalo je'...“
Když jsem tento vzkaz četl, musel jsem uvažovat nad tím, proč vlastně píšu články, které lidem připadají naivní. Je to snad proto, že jsem sám naivní?
Proč mám občas potřebu se zastat bohatých, které chce někdo ožebračit?
Nebo proč zase jindy stojím na straně dělníků, kterým jejich zaměstnavatel odmítá vyplatit zaslouženou mzdu?
Proč hájím “líné Haiťany“ a přu se s "velmi pracovitými novináři"?
Jsem naivní, když si přeji, aby se nám v poslanecké sněmovně objevilo pár nových a skutečně mladých tváří?
Nakonec jsem došel k závěru, že jsem naivní.
Vlastně ani nemohu být jiný. Věřím v Boha, který také většině lidí v mé společnosti připadá naivní a někdy až směšný. Jak jinak by se mohl dobrovolně rozhodnout zemřít jako zločinec na kříži?
Jeho lásku, milosrdenství i trpělivost považují lidé za naivitu a slabost.
Kdyby nebyl takto “naivní“, nemohl by “věřit“, že se takové individuum, jako jsem já, může změnit!
Mohl bych psát, že si vážím Boha všemohoucího, vševědoucího, vládce celého vesmíru... Boha, který je počátkem i koncem naší existence. To všechno jsou Boží vlastnosti, které nacházím v Bibli.
Já si ale vážím svého Boha hlavně proto, že je ochotný nechat se od většiny lidí považovat za naivního, slabého a někdy i směšného. Tak totiž mnozí lidé chápou jeho lásku k člověku i jeho velkou trpělivost.
Bože, jsem rád, že jsi takový. Protože právě takového Tě potřebuji. Kdybys nebyl “naivní“, už bys to se mnou dávno vzdal.
PS: V diskuzích pod články bývá často dotaz, proč píšu Bůh s velkým B. V mém případě tím chci vždy zdůraznit, že je to ten Bůh, kterého znám osobně. Je to můj Bůh.
V žádném případě tím nechci říci, že tento Bůh patří jen mně, nebo že jen ten můj Bůh, to mé poznání Boha je jediné opravdové a správné.
Objevuje-li se v mém článku Bůh s velkým B, vyjadřuji tím, že píši o Bohu, který se projevuje v mém životě.
