Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: „Co chceš, abych učinil?“ On odpověděl: „Pane, ať vidím.“ Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“ (Lukáš 18,40-42)
Slepec se snaží přehlušit hluk zástupu, který provází Ježíše. Ostatní se ho snaží umlčet, protože by rádi slyšeli slova toho zázračného učitele. Slepý muž se ale nenechá odbýt. Křičí tak dlouho, až si ho konečně všimne i Ježíš.
Najednou je přiveden k Ježíši. Stojí kousek od toho, kdo by mu mohl vrátit zrak. Stvořitel ví, že před ním stojí slepec a přece mu pokládá zvláštní otázku: „Proč na mne pokřikuješ? Ty po mně něco chceš? Mám ti dát pár drobných?“
Slepec se té otázce nediví. Odpoví: „Pane, ať vidím!“ Ježíš pochválí jeho víru, protože bez ní by ho nemohl uzdravit. Muž už není slepcem, protože mu Ježíš vrací zrak. Nezapomene mu ale říci, že bez jeho víry by tento zázrak nemohl udělat.
I při tomto zázraku platí, že Ježíš potřebuje souhlas. Bez něj nemůže projevit svou uzdravující moc. Slepec uvěřil, že Ježíš má moc udělat zázrak, a Stvořitel na jeho víru odpověděl.
Stejnou víru nabízí Bůh i nám. Někde hluboko v našem nitru je už od stvoření zakódovaná touha po změně. Proto toužíme po uzdravení naší duše a po naplnění vnitřní prázdnoty, kterou pociťuje každý, kdo odmítá Boží moc ve svém životě.
Víra ve Stvořitele má uzdravující moc. Slyšel jsem, že je to jen placebo efekt. Já si to ale nemyslím. Neuzdravuje totiž samotná víra, ale uzdravuje Bůh, ke kterému mne má víra přivede, když potřebuji pomoci. V tom je ukryto její tajemství.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
