Představte si rodiče, kteří plodí jedno dítě za druhým a vůbec je pak nezajímá další osud jejich vlastních potomků. Co s takovými rodiči? A představte si děti, které rodičům ani nepoděkují za vše, co pro ně udělali...
V Austrálii a na Nové Guineji žije zvláštní pták. Dostal jméno TABON. Některé druhy tabonů jsou podobné našim krocanům, jiné se zase podobají bažantům.
V čem je jejich zvláštnost?
V našich končinách ptáci snesou vajíčka a pak na nich “sedí“ tak dlouho, až se z nich vylíhnou mláďata, o která se pak rodiče starají až do jejich dospělosti.
U tabonů je tomu jinak. Samička má jen jednu povinnost – snést vajíčka a zahrabat je do hnízda. O hnízdo i vajíčka se pak stará sameček.
A jak takové hnízdo vypadá? Z více druhů tabonů jsem vybral ty, kteří k ohřevu svého hnízda využívají ve dne teplo slunce a v noci teplo ze tlejícího listí.
Několik týdnů před tím, než samička snese první vajíčko, začne sameček s přípravou hnízda. Možná bychom mohli mluvit o inkubátoru. Nejdříve v písku vyhrabe velkou díru. Může mít v průměru i více jak čtyři metry. Do hluboké jámy pak z širokého okolí trpělivě shrabuje listí a promíchává ho s pískem. Když je této směsi dost, přikryje ji ještě vrstvou písku.
Do takto připraveného inkubátoru pak samička začne klást vajíčka. Může jich být i dvacet. Každý den jedno. Vejce musí být uloženo “vzduchovou bublinou“ vzhůru.
Sameček se pak další dva měsíce stará o to, aby v hnízdě byla teplota 330C. Na krku má citlivý teploměr. Je-li teplota vyšší, pak ve dne přihrne více písku, aby to sluneční paprsky měly k vejcím dál. V noci pak naopak vrstvu písku sníží, aby se hnízdo ochladilo vzduchem. Pokud je teplota nižší, pak musí konat přesně naopak.
Zhruba po padesáti dnech se z vajíčka uloženého uvnitř hnízda vylíhne malý tabon. Aby našel cestu ven, musí se vydat přesně ve směru “vzduchové bubliny“ ve vajíčku. Někdy mu cesta na světlo trvá i více jak jeden den. Pak se stane něco téměř neuvěřitelné. Čerstvě vylíhlý tabon si na vzduchu osuší pírka a pak se vydá do života. Svým rodičům, a hlavně tátovi, za jejich péči ani nepoděkuje.
Když dospěje, dělá přesně to, co dělali jeho rodiče. Pokud je to samička, snáší vajíčka do připraveného inkubátoru. Je-li to sameček, postaví hnízdo a stará se o vajíčka.
Proč dnes píšu o tomto divném ptákovi? On je totiž zajímavým oříškem pro ty, kdo chtějí vše okolo nás vysvětlit vývojem. Mládě se svými rodiči netráví žádný společný čas. Proto se nabízí otázky: Jak se vyvinula schopnost stavět hnízda? Kde se vzala genetická informace, která mu dává schopnost využívat různé druhy energie? Kdo ho tohoto divného ptáka naučil?
_______________________________________________________________________________
Já věřím, že to byl Bůh. Již při stvoření do buňky každého živočišného druhu uložil všechny potřebné informace. “Moudrost, ta je u Boha, i bohatýrská síla, u něho je rozvaha i rozum.“ (Bible, Jób 12)
