Ježíš jim řekl: „Lidé přítomného věku se žení a vdávají. Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají...
Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení.“ (Lukáš 20,34-36)
Kolik já už slyšel vášnivých diskuzí na téma, zda je Bůh muž nebo žena a o tom, zda bude manželství a rodina i v nebi.
Je pravdou, že v Bibli vystupuje Bůh vždy v mužském rodě. Stejně tak i všechny vesmírné bytosti. Není tam ani jedna zmínka o tom, že by v Boží blízkostí žila nějaká bytost, při jejímž popisu by byl použit ženský rod. Přesto mne nijak nepohoršují úvahy některých věřících, kteří věří, že Bůh je žena.
To, zda je Bůh muž nebo žena pro mne není podstatné. Osobně si myslím, že není muž ani žena, je to prostě Stvořitel, který mne miluje a chce pro mne proto to nejlepší.
Podobně vnímám i na otázku manželství v jeho říši. I v ní si život bez svých blízkých dovedu představit jen stěží. Pokud ale Bůh uzná, že to bude jinak, důvěřuji mu. Má rád mne i všechny, kdo přijímají nabídku spasení. Připraví pro nás to nejlepší, takže se na život s ním můžeme už teď těšit, protože on nás nezklame.
Bůh dává život a je spravedlivý. Nemusíme nás trápit, zda je muž nebo žena, a jak to bude s našimi vztahy v nebi. Podstatné je, že tam nikdo nebude sám, protože se všichni stáváme součástí nebeské rodiny. Malou ochutnávku můžeme díky církvi – Boží pozemské rodině – zakusit už teď. Tvoří ji sice hříšní lidé, ale pokud setrváme ve stínu Ježíšovy lásky, stáváme se oporou jeden druhému.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
