V Samaří snad není jediný obyvatel, který by neslyšel o zázracích toho Žida, co přišel z Jeruzaléma. A teď prý za ním přišli další dva, kteří umějí ještě lepší triky, než Filip. Celé město žije očekáváním toho, co jim předvedou Petr s Janem.
Druhý den se na jejich kázání o Ježíši schází mnohem více lidí, než předchozí večer. Mezi posluchači je mnoho zvědavců, kteří přišli jen kvůli tomu, že očekávají senzaci. Všichni chromí a nemocní už jsou uzdraveni. Tak co se stane dnes? Nenechají třeba sestoupit oheň z nebe?
Petr s Janem se pomalu seznamují se situací v místním sboru mladé křesťanské církve. Obdivují nadšení, s jakým se všichni věřící sházejí, aby mohli stále lépe poznávat zásady Ježíšova království. Ale u nikoho z nich se ještě neprojevuje obdarování dary, které dává Duch svatý. Tato moc je vidět jen v životě Filipa.
"Pokud by to tak mělo zůstat", říkají si Petr s Janem, "tak to Filip nemůže dlouho vydržet. Na jednoho člověka je to příliš mnoho práce a velká zodpovědnost." Nakonec se oba apoštolové obracejí o radu k Bohu. Na jeho pokyn pak postupně pokládají ruce na hlavy samařských křesťanů, u kterých se hned nato začíná projevovat přítomnost Ducha svatého. Všichni z toho mají velikou radost.
To vše sleduje i Šimon kouzelník. Před několika dny se kvůli Ježíši vzdal své okultistické minulosti. Přišel o všechny nadpřirozené schopnosti, které mu zapůjčili démoni. Když vidí, jak Bůh skrze učedníky udílí sílu Ducha svatého, zatouží po stejné moci. Protože je upřímný, vezme své úspory a jde za Petrem a Janem. Prosí je, aby mu prodali část svých schopností.
Pro oba apoštoly je to šok. S něčím takovým se ještě nesetkali. Trochu napáleně se obracejí k Šimonovi: "Copak si myslíš, že se s touto mocí dá kupčit? Nechej si své peníze, nebo tě přivedou do zatracení. Udělovat moc ducha svatého ti nepřísluší, a přijdeš i o to, co už ti Bůh dal!"
Šimona ale do té chvíle vůbec nenapadlo, že by na jeho žádosti mohlo být něco špatného. Když si to Petr a Jan uvědomí, pokračují už dál mnohem smířlivěji: "Uznej, že jsi to přehnal a snad ti Bůh odpustí!"
Šimon vzal jejich slova vážně. Odchází do ústraní, kde hledá klid k tomu, aby to vše mohl znovu probrat se svým Bohem. Modlí se a ve své modlitbě nehledá u Boha jen odpuštění. Prosí Ježíše, aby ho proměnil ke svému obrazu. Chce se stát jeho učedníkem. Chce pomáhat lidem, aby mohli stejně jako on poznat Boha a jeho lásku, zjevenou v Ježíši Kristu.
