Když uplynulo osm dní a nastal čas k obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. (Lukáš 2,21)
Dlouho očekávaný mesiáš dostává po narození jméno Ježíš, což je zkratka hebrejského jména Jehošua. V češtině to znamená „Jahve zachraňuje“.
Bylo to běžné hebrejské jméno. Ježíšů po světě chodila spousta. Jen o jednom z nich ale později napsal apoštol Pavel následující slova: „Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.“ (Filipským 2,9-11)
Jméno Ježíš změnilo životy milionů lidí a měnilo i dějiny. První křesťané dokázali svou vírou a láskou pokojnou cestou změnit „řád světa“. Tam, kde žili křesťané, se měnilo klima společnosti. Otroci dostávali svobodu, chudí dostávali vedle jídla i možnost práce, a tím i změnit své postavení.
Škoda, že středověká církev postavila Ježíše na vedlejší kolej a jeho učení nahradila směsicí pohanství a řecké filosofie. Jméno Ježíš ztratilo svou přitažlivost a moc, kterou má vždy, když nemáme Ježíše jen v ústech, ale když mu dovolíme, aby proměnil naše myšlení i naše city.
Pavel píše, že se Ježíši nakonec pokloní každá živá bytost ve vesmíru. Já si dnes mohu vybrat, zda se mu pokloním jako Spasiteli, nebo jako soudci. Pojí se v něm láska i spravedlnost. Jen díky němu jednou ve vesmíru opět zavládne pokoj a mír, který narušil hřích. Ježíš přišel, aby už dnes mé nitro naplnil pokoj a radost ze spasení. To obojí mohu získat v tom jedinečném jménu Ježíš.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
